JSEM RÁD ZA KAŽDOU NÁVŠTĚVU NA MÉM BLOGU. ALE KDYŽ UŽ SI NĚCO PŘEČTETE, NAPIŠTE MI, JAK SE VÁM TO LÍBILO.
RÁD ODPOVÍM KAŽDÉMU.
DĚKUJI.
A JEŠTĚ O NĚCO BYCH VÁS, MÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ ČTENÁŘE, CHTĚL POPROSIT.
NEKOPÍRUJTE MÉ VÝTVORY BEZ POVOLENÍ, PŘECE JENOM TO NENÍ UPLNĚ JEDNODUCHÉ SKLÁDAT SLOVA ZA SEBE TÍM SPRÁVNÝM ZPŮSOBEM A CHTĚL BYCH SI UCHOVAT SVÉ AUTORSKÉ PRÁVO.
MOC VÁM VŠEM DĚKUJI.

Vzpomínky v krabici

23. října 2018 v 16:18 | PJ |  Smutné básně nejen o lásce
Po jedné lásce mi zbyly klíče bytu,
kde už ani ona sama nebydlí.
Stále mám je i kvůli pocitu,
co ve mně po ní zůstal a dál sídlí.
Klíče jsou němou vzpomínkou
na lásku plnou sexu a vášně.
Ale zůstává někde pod linkou,
že jeden z nás to asi nebral vážně.

Od další mám schovaný dopis,
když na měsíc jsem odjet musel.
Krásná slova, vzorný krasopis,
pochopil jsem, že jsem osel,
že nechal jsem takovou krásu
samotnou plnou touhy a vášně.
Slyším stále našeptávání hlasu,
že jeden z nás to asi nebral vážně.

Od jiné mám k rozchodu knížku,
kde byli k čtení podtrhané věty
o lásce, lechtající v podbřišku,
a pak nutící litovat ztrát s léty.
Ty věty jsou němou vzpomínkou
na lásku plnou sexu a vášně.
Ale v knize je někde pod linkou,
že jeden z nás to asi nebral vážně.

Zlaté srdíčko na krku od další
se mi houpe stále na krku.
Z těch vzpomínek mě stále straší,
jsou čerstvé a já ještě na úprku.
Bylo to tak krásné až to bolí,
dny a noci plné sexu a vášně.
Chtěla jsi, abych hrál jinou roli,
ale jeden z nás to asi nebral vážně.

Vyndávám další věci z krabice
plné relikvií z lásek za 50 let.
Chapadla nostalgie jak chobotnice
vrací myšlenky mé o roky zpět.
Kdoví, kde je těm láskám konec,
zůstaly vzpomínky plné sexu a vášně.
Pokaždé to mělo stejný vzorec:
stačilo, aby to oba vzali vážně.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 B. R. | E-mail | Web | 23. října 2018 v 17:33 | Reagovat

krásné, smutné, zároveň lidské ...

2 Sugr | E-mail | Web | 23. října 2018 v 18:10 | Reagovat

Klíče od prázdného bytu, by se mi hodily,
Jene pro Sugr takové jedny by nebyly?
Být svojí paní a mít jen své království,
to je to o čem tvá tajná láska často sní. ;-)

3 bluesovka | 23. října 2018 v 18:32 | Reagovat

Ano, tak to je. Moc hezký... :-)

4 padesatka | E-mail | Web | 23. října 2018 v 18:57 | Reagovat

[2]: Úplně jsi mě dojala...

5 Sugr | E-mail | 23. října 2018 v 19:21 | Reagovat

[4]: Tak nevím zda to je dobře, či špatně, ale někdy mi to u Jana prostě "ujede".
To co vy všichni považujete za samozřejmost o tom se mi jen snilo, ale nechci to tu rozebírat, nepatří to k Honzově básničce ani na internet. Díky Míšo za tvůj komentář, básničku jsem napsala po příchodu z vichřice z cesty z metra domů, po zajištění rodiny a po úplném vyčerpání z práce, tedy - fyzickém. Sedla jsem k notebooku a mail mi oznámil, že Jan napsal novou báseň, tak jsem jen prostě jen hned odpověděla, tak jak mi to šlo myslí... :-|

6 padesatka | E-mail | Web | 23. října 2018 v 19:26 | Reagovat

[5]: Protože vím, tak chápu...

7 spravedlivysoud | Web | 23. října 2018 v 20:02 | Reagovat

Pěkné

8 Lucienne | Web | 23. října 2018 v 20:20 | Reagovat

Páni, ta je krásná. Úplně cítím tu nostalgii. Nádherná básnička s duší... To je tak, když lidi přicházejí a odcházejí... někdy to jeden z nich prostě nebere vážně.
Moc krásná básnička. ♥ :-)

9 plasil-jan | E-mail | 24. října 2018 v 16:35 | Reagovat

[1]: Celý já :-) Děkuji.

10 plasil-jan | E-mail | 24. října 2018 v 16:45 | Reagovat

[2]:
Obávám se, má lásko vzdálená,
že v bytě už dávno někdo bydlí.
Že by byla jednoduchá či levná,
o žádné z mých lásek neřekl bych,
a pořád ve mně uvnitř někde sídlí,
že opustit každou, byl malý hřích.

11 plasil-jan | E-mail | 24. října 2018 v 16:45 | Reagovat

[3]: děkuji moc :-)

12 plasil-jan | E-mail | 24. října 2018 v 16:46 | Reagovat

[5]: A šlo ti to jako vždy výborně! Drž se :-)

13 plasil-jan | E-mail | 24. října 2018 v 16:47 | Reagovat

[7]: No od soudu se to hodnocení musí brát  vážně ;-) Navíc od spravedlivého :-) Děkuji moc.

14 plasil-jan | E-mail | 24. října 2018 v 16:48 | Reagovat

[8]: Život je takový... Když to máme, tak si toho nevážíme. A když to ztratíme, musíme začínat zase znovu. Děkuji moc.

15 plasil-jan | E-mail | 24. října 2018 v 17:07 | Reagovat

Nevím proč, ale nechodí mi komentáře na mail. Vám všem to funguje? :-)

16 Meduňka | Web | 28. října 2018 v 17:37 | Reagovat

Líbí se mi, o čem báseň je. Zařazuji do výběru :-)

17 plasil-jan | E-mail | 29. října 2018 v 8:28 | Reagovat

[16]:
Děkuji moc :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama