JSEM RÁD ZA KAŽDOU NÁVŠTĚVU NA MÉM BLOGU. ALE KDYŽ UŽ SI NĚCO PŘEČTETE, NAPIŠTE MI, JAK SE VÁM TO LÍBILO.
RÁD ODPOVÍM KAŽDÉMU.
DĚKUJI.
A JEŠTĚ O NĚCO BYCH VÁS, MÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ ČTENÁŘE, CHTĚL POPROSIT.
NEKOPÍRUJTE MÉ VÝTVORY BEZ POVOLENÍ, PŘECE JENOM TO NENÍ UPLNĚ JEDNODUCHÉ SKLÁDAT SLOVA ZA SEBE TÍM SPRÁVNÝM ZPŮSOBEM A CHTĚL BYCH SI UCHOVAT SVÉ AUTORSKÉ PRÁVO.
MOC VÁM VŠEM DĚKUJI.

To byla jízda

31. května 2017 v 15:39 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)
1.
Čtvrtá a pátá pětiletka mého života
byla jak jízda rychlíkem bez brzdy.
Nepamatuji si moc, vše se mi motá,
jak divoce puštěný z řetězu i uzdy.
Občas mne někdo pozná například
a já vůbec nevím, kdo to je či byl.
V alkoholu se dalo i dobře plavat,
co jsem tehdy vypil a pak i vyblil.

Ref.
Čas běží, přímo utíká
a život je jak fabrika.
Ráno si odpíchneš
a pak, než se naděješ,
je konec tvojí směny.
Nečekej velké změny,
včera jak zítra tě bere ďas,
rychle, rychle ti běží čas.

2.
Cigaretami bych vyskládal stodolu
i těch hodných holek byla spousta,
co rády pustily mě k sobě tam dolů
a pak spolu mohli jsme si zašoustat.
Ani nevím už dneska jejich jména,
ale myslím, že to bylo celkem fajn.
Než přišla časem tato velká změna,
co přejela tehdy svět jako kombajn.

Ref.
Čas běží, přímo utíká
a život je jak fabrika.
Ráno si odpíchneš
a pak, než se naděješ,
je konec tvojí směny.
Nečekej velké změny,
včera jak zítra tě bere ďas,
rychle, rychle ti běží čas.

3.
Nejdřív jsme na náměstí zacinkali
a pak šli zpátky pařit do hospody.
Někteří magoři asi do dneška kalí,
ale víc nás neustálo dar svobody.
Většina asi stále někde nějak žije
a možná jako já teď tady se snaží
vzpomenout, jak snadno se i pije
na život, co nikdy dost nenabaží.

Ref.
Čas běží, přímo utíká
a život je jak fabrika.
Ráno si odpíchneš
a pak, než se naděješ,
je konec tvojí směny.
Nečekej velké změny,
včera jak zítra tě bere ďas,
rychle, rychle ti běží čas.

4.
A na jízdu rychlíkem a pasažéry,
co jsme v něm tenkrát spolu jeli.
A ač v nesvobodě tak svobodni,
nevěříš - hoď kamenem či bodni.
Jen pamatuji, jak čas kol hvízdá,
ale já víc už toho opravdu nevím.
Asi to byla skutečně velká jízda,
co skončila na propadlišti dějin.

Ref.
Čas běží, přímo utíká
a život je jak fabrika.
Ráno si odpíchneš
a pak, než se naděješ,
je konec tvojí směny.
Nečekej velké změny,
včera jak zítra tě bere ďas,
rychle, rychle ti běží čas.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 beallara | Web | 31. května 2017 v 17:44 | Reagovat

Až jednou budu sedět v důchoďáku a přemýšlet o svých bohatýrských letech, budu si tajně doufat, že ty jsi byl ten básník, který zapomněl mé jméno...

2 plasil-jan | E-mail | Web | 31. května 2017 v 17:56 | Reagovat

[1]: :-) Doufat můžeš. Lepší bude pro to něco udělat :-))

3 beallara | Web | 1. června 2017 v 10:30 | Reagovat

[2]: Jenže já nikdy nebyla hodná holka, jsem bez šance :-(
Právě básníkům imponují jemné, éterické víly bez pih..

4 plasil-jan | E-mail | Web | 1. června 2017 v 11:36 | Reagovat

Já to mám určitě jinak ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama