JSEM RÁD ZA KAŽDOU NÁVŠTĚVU NA MÉM BLOGU. ALE KDYŽ UŽ SI NĚCO PŘEČTETE, NAPIŠTE MI, JAK SE VÁM TO LÍBILO.
RÁD ODPOVÍM KAŽDÉMU.
DĚKUJI.
A JEŠTĚ O NĚCO BYCH VÁS, MÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ ČTENÁŘE, CHTĚL POPROSIT.
NEKOPÍRUJTE MÉ VÝTVORY BEZ POVOLENÍ, PŘECE JENOM TO NENÍ UPLNĚ JEDNODUCHÉ SKLÁDAT SLOVA ZA SEBE TÍM SPRÁVNÝM ZPŮSOBEM A CHTĚL BYCH SI UCHOVAT SVÉ AUTORSKÉ PRÁVO.
MOC VÁM VŠEM DĚKUJI.

Květen 2017

To byla jízda

31. května 2017 v 15:39 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)
1.
Čtvrtá a pátá pětiletka mého života
byla jak jízda rychlíkem bez brzdy.
Nepamatuji si moc, vše se mi motá,
jak divoce puštěný z řetězu i uzdy.
Občas mne někdo pozná například
a já vůbec nevím, kdo to je či byl.
V alkoholu se dalo i dobře plavat,
co jsem tehdy vypil a pak i vyblil.

Ref.
Čas běží, přímo utíká
a život je jak fabrika.
Ráno si odpíchneš
a pak, než se naděješ,
je konec tvojí směny.
Nečekej velké změny,
včera jak zítra tě bere ďas,
rychle, rychle ti běží čas.

2.
Cigaretami bych vyskládal stodolu
i těch hodných holek byla spousta,
co rády pustily mě k sobě tam dolů
a pak spolu mohli jsme si zašoustat.
Ani nevím už dneska jejich jména,
ale myslím, že to bylo celkem fajn.
Než přišla časem tato velká změna,
co přejela tehdy svět jako kombajn.

Ref.
Čas běží, přímo utíká
a život je jak fabrika.
Ráno si odpíchneš
a pak, než se naděješ,
je konec tvojí směny.
Nečekej velké změny,
včera jak zítra tě bere ďas,
rychle, rychle ti běží čas.

3.
Nejdřív jsme na náměstí zacinkali
a pak šli zpátky pařit do hospody.
Někteří magoři asi do dneška kalí,
ale víc nás neustálo dar svobody.
Většina asi stále někde nějak žije
a možná jako já teď tady se snaží
vzpomenout, jak snadno se i pije
na život, co nikdy dost nenabaží.

Ref.
Čas běží, přímo utíká
a život je jak fabrika.
Ráno si odpíchneš
a pak, než se naděješ,
je konec tvojí směny.
Nečekej velké změny,
včera jak zítra tě bere ďas,
rychle, rychle ti běží čas.

4.
A na jízdu rychlíkem a pasažéry,
co jsme v něm tenkrát spolu jeli.
A ač v nesvobodě tak svobodni,
nevěříš - hoď kamenem či bodni.
Jen pamatuji, jak čas kol hvízdá,
ale já víc už toho opravdu nevím.
Asi to byla skutečně velká jízda,
co skončila na propadlišti dějin.

Ref.
Čas běží, přímo utíká
a život je jak fabrika.
Ráno si odpíchneš
a pak, než se naděješ,
je konec tvojí směny.
Nečekej velké změny,
včera jak zítra tě bere ďas,
rychle, rychle ti běží čas.

Pořád se někdo dívá

17. května 2017 v 16:47 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)
1.
Klíčová dírka bývá někdy klíčová,
když cizí oko se na ni tiše nalepí.
Před ním nikdo a nic se neschová,
co nevidí, si ke skutečnosti dolepí.
Když otevřeš rychle dveře dokořán,
nikdo tam není, jen cítíš průvan.

Ref.:
Když se nikdo nedívá,
tak myslíš, že jsi sám.
To dnes už jisté nebývá
a já na to svůj krk dám,
že kdosi za dírkou stál
a vše pečlivě zaznamenal.

2.
V daleké cizině jsi na dovolené,
kde určitě ani nikdo tě nepozná.
Neřešíš zakázané ani dovolené,
až pak fotky probudí tě ze sna.
Někdo se díval na pláži či v baru,
když inkognito upouštěl jsi páru.

Ref.:
Když se nikdo nedívá,
tak myslíš, že jsi sám.
To dnes už jisté nebývá
a já na to svůj krk dám,
že kdosi za foťákem stál
a vše pečlivě zaznamenal.

3.
Kamera všude, kam se podíváš,
a za ní zas cizí oči kolem šmejdí.
Normální se ostatním přitom zdáš,
než na netu v tvém soukromí rejdí.
V domě, u počítače nebo na ulici,
všude tě vidí, to je svět na palici.

Ref.:
Když se nikdo nedívá,
tak myslíš, že jsi sám.
To dnes už jisté nebývá
a já na to svůj krk dám,
že kdosi za kamerou stál
a vše pečlivě zaznamenal.

4.
Stát je obrovský bratr všech lidí,
sbírá informace o všem, co jde.
V domech, rodinách, účtech slídí,
chce vědět kdo, s kým, proč a kde.
Neschováš se, on tě všude uvidí,
žádný z nás složce o sobě neujde.

Ref.:
Když se nikdo nedívá,
tak myslíš, že jsi sám.
To dnes už jisté nebývá
a já na to svůj krk dám,
že stát o tvou složku stál
a do ní vše zaznamenal.

Co je ještě normální? (nad 18 let)

11. května 2017 v 16:07 | PJ |  Erotické básně (od 18 let)
1.
Spousta lidí se baví na velké párty,
všichni popíjejí, někdo kouří Sparty.
Teď se nějak zakymácel jeden host,
zdá se, že pije moc a má asi dost.
Jak tak padal, zavadil o jednu holku
a chytil se ubrusu na plném stolku.
Spousta sklenic rozlila se po ubruse,
a tak se pak rychle sundat musel.

Ref.:
Tak kde je ta hranice?
Kdo je normální? Kdo to ví?
Co je méně a co více?
S každým jsme hned hotoví.
Jiným jsme my za opice.
Ti normální už visí v ráhnoví!

2.
Kdo ví, zda se nahý stolek stydí?
Jak tak stojí nahý, každý ho vidí.
Ještěže má nohy z tmavého dřeva,
že zčervenal hanbou nikomu neva.
Kdyby to byl nenalakovaný smrk,
každý by mu hned mezi nohy kuk.
Navrhuji - pojďme držet s ním basu
a sundejme si taky vše dolů od pasu.

Ref.:
Tak kde je ta hranice?
Kdo je normální? Kdo to ví?
Co je méně a co více?
S každým jsme hned hotoví.
Jiným jsme my za opice.
Ti normální už visí v ráhnoví!

3.
Budeme mít všichni nahé nohy i klín
a zahanbený stůl nebude mít splín.
A vy se ptáte, co bylo dál na párty?
Kouřilo se dál, ale už ne jen Sparty.
Z normální jedné slušné oslavy
stalo se swingers pro nemravy.
Ten šuká tu a tam je dvojice holek
a na začátku byl obyčejný stolek.

Ref.:
Tak kde je ta hranice?
Kdo je normální? Kdo to ví?
Co je méně a co více?
S každým jsme hned hotoví.
Jiným jsme my za opice.
Ti normální už visí v ráhnoví!

4.
Dávejte pozor na stolky s ubrusem!
Ať pak neskončíte s cizím penisem,
holky, v některém ze svých otvorů.
Či kluci dostanou k sexu potvoru.
To všechno se i vám může stát,
ale ještě horšího se musíte bát.
Ne toho, že někomu nebude stát,
ale že vám nebude chtít nikdo dát!

Ref.:
Tak kde je ta hranice?
Kdo je normální? Kdo to ví?
Co je méně a co více?
S každým jsme hned hotoví.
Jiným jsme my za opice.
Ti normální už visí v ráhnoví!