JSEM RÁD ZA KAŽDOU NÁVŠTĚVU NA MÉM BLOGU. ALE KDYŽ UŽ SI NĚCO PŘEČTETE, NAPIŠTE MI, JAK SE VÁM TO LÍBILO.
RÁD ODPOVÍM KAŽDÉMU.
DĚKUJI.
A JEŠTĚ O NĚCO BYCH VÁS, MÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ ČTENÁŘE, CHTĚL POPROSIT.
NEKOPÍRUJTE MÉ VÝTVORY BEZ POVOLENÍ, PŘECE JENOM TO NENÍ UPLNĚ JEDNODUCHÉ SKLÁDAT SLOVA ZA SEBE TÍM SPRÁVNÝM ZPŮSOBEM A CHTĚL BYCH SI UCHOVAT SVÉ AUTORSKÉ PRÁVO.
MOC VÁM VŠEM DĚKUJI.

Duben 2017

Kdo je hloupý?

19. dubna 2017 v 15:47 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)
1.
Tak slez už z toho stromu a vyraz do světa,
hloupý Honza by byl proti tobě jen popleta.
Možná sice uvidíš dál z té výšky na stromě,
ale můžeš víc, udělej to pro sebe i pro mě.
Hlupáku
slez ze stromu,
dej se do světa
a vyraz z domu,
nebuď popleta.
Klidně tu teď všechno nech,
štěstí neroste po stromech,
z bohatství zkrátí se ti dech.

2.
Asi se ti sedí dobře nahoře na silných větvích,
možná si říkáš, že ty jsi ten chytrý, co vidí dál.
Ale z výšky se lehko sletí a je po snech tvých,
pak je pozdě říkat, že jsi nic vlastně nepoznal.
Hlupáku
slez ze stromu,
dej se do světa
a vyraz z domu,
nebuď popleta.
Klidně tu teď všechno nech,
rozum neroste po stromech,
z luxusu zkrátí se ti dech.

3.
Zůstáváš zavřený v svém stromovém domě
a bloumáš tiše jenom ve svých myšlenkách.
Snad přesvědčím tě, že nejde žít na stromě
a přidáš se k lidem, až odhodíš svůj strach.
Hlupáku
slez ze stromu,
dej se do světa
a vyraz z domu,
nebuď popleta.
Klidně tu teď všechno nech,
láska neroste po stromech,
z prachů zkrátí se dech.

4.
Jdu teď za tebou, už jsem nastartoval pilu,
připrav se na to, že poletíš ze stromu dolů.
Ochočím si tě, budeš makat, abys měl vilu,
a budeš člen stáda jiných poslušných volů.
Hlupáku
slez ze stromu,
dej se do světa
a vyraz z domu,
nebuď popleta.
Klidně tu nyní všechno nech,
originalita roste po stromech
a ostatní pasou se ve stádech.

5.
Je pozdě litovat, teď musíš dřít víc a víc,
strom pokáceli, tvé oči už jen třísky vidí.
Taky si podlehl a ze tvých snů nezbylo nic,
smutně patříš do horních 10% hloupých lidí.
Hlupák,
co slezl ze stromu,
a dal se ke stádu.
Ztratil cestu domů,
zavřený na hradu.
Klidně by teď bohatství se vzdal
a vrátil se na svůj strom jak král,
ale tento boj už navždy prohrál.

Teď má slovo POLITIK!

13. dubna 2017 v 13:24 | PJ |  Politické básně
1.
Já, jenom já a nikdo jiný neví tolik.
Jen já jsem za každé situace žolík.
Já, jenom já, co vždy zachrání situaci.
Jen já jsem ten nej doma i v práci.
Já, jenom já, neznám lepšího člověka.
Jen já s výřečností jak prudká řeka.

Ref.
Teď mám slovo já
a beze mě jste nuly,
co s ničím by nepohnuli.
Teď mám slovo já,
tak poslouchejte sakra,
jste jen neužitečná chátra.
Teď mám slovo já,
a i když mě zabijete,
tak dřív, než se nadějete,
přijde někdo jiný zase,
aby poroučel té vaší rase.
Stačí jen krátký okamžik
a objeví se tu nový POLITIK!

2.
Já, jenom já, všechno vím a znám.
Jen já to taky rád všem povídám.
Já, jenom já jsem prostě vždy ten nej.
Jen já a ty buď ticho, už to vzdej.
Já, jenom já můžu vést správně vpřed.
Jen já najdu a vyříznu každý vřed.

Ref.
Teď mám slovo já
a beze mě jste nuly,
co s ničím by nepohnuli.
Teď mám slovo já,
tak poslouchejte sakra,
jste jen neužitečná chátra.
Teď mám slovo já,
a i když mě zabijete,
tak dřív, než se nadějete,
přijde někdo jiný zase,
aby poroučel té vaší rase.
Stačí jen krátký okamžik
a objeví se tu nový POLITIK!

Zavři oči a něco si přej

5. dubna 2017 v 16:16 | PJ |  Smutné básně nejen o lásce
1.
Zavři oči a něco si teď přej
ale nahlas své přání neříkej,
řekl mi táta u ohně v lese,
když bylo mi teprve deset.
Mé přání bylo naivní určitě
a o tátu jsem přišel už brzy.
Osud mění životy tak hbitě
a po letech pořád to mrzí.

Ref.
Že padá hvězda
a přání se splní?
To se mi nezdá,
tak to určitě není!
Ani zavřené oči
ani pevná víra
osud ti neotočí
a zbyde jen zírat,
jak hvězda padá…

2.
Zavři oči a něco si teď přej
ale nahlas své přání neříkej,
řekla mi první láska ve tmě
a přitiskla ústa na tvář letmě.
Bylo mi krásných 15 let
a věřil jsem v lásku na život.
Navzdory přání otočil se svět
a mezi nás postavil plot.

Ref.
Že padá hvězda
a přání se splní?
To se mi nezdá,
tak to určitě není!
Ani zavřené oči
ani pevná víra
osud ti neotočí
a zbyde jen zírat,
jak hvězda padá…

3.
Zavři oči a něco si teď přej
ale nahlas své přání neříkej,
uslyšel jsem o svatební noci
a pak už nebylo mi pomoci.
Myslel jsem, že je to nastálo,
ale osud tomu dal jiný řád.
Už vím, že stačí jen málo,
bez ohledu, co chceš si přát.

Ref.
Že padá hvězda
a přání se splní?
To se mi nezdá,
tak to určitě není!
Ani zavřené oči
ani pevná víra
osud ti neotočí
a zbyde jen zírat,
jak hvězda padá…