JSEM RÁD ZA KAŽDOU NÁVŠTĚVU NA MÉM BLOGU. ALE KDYŽ UŽ SI NĚCO PŘEČTETE, NAPIŠTE MI, JAK SE VÁM TO LÍBILO.
RÁD ODPOVÍM KAŽDÉMU.
DĚKUJI.
A JEŠTĚ O NĚCO BYCH VÁS, MÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ ČTENÁŘE, CHTĚL POPROSIT.
NEKOPÍRUJTE MÉ VÝTVORY BEZ POVOLENÍ, PŘECE JENOM TO NENÍ UPLNĚ JEDNODUCHÉ SKLÁDAT SLOVA ZA SEBE TÍM SPRÁVNÝM ZPŮSOBEM A CHTĚL BYCH SI UCHOVAT SVÉ AUTORSKÉ PRÁVO.
MOC VÁM VŠEM DĚKUJI.

Dítě černé noci

9. června 2016 v 18:07 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)
1.
Blesky křižují černou oblohu
a žádná světla venku nesvítí.
Že svůj život změnit nemohu,
to vím, tak dál věnuju se pití.
Hledám pravdu o svém životě
stejně jako Harry Hole možná.
Část sebe jsem nechal na plotě,
kdo ve vzpomínkách se pozná?

Ref.:
Hlava klimbá mi nad stolem,
některý nazval by mě volem,
co má problém s alkoholem.
Ale Bůh ví, že přestože už mi není pomoci,
ochraňuje mě - jsem jeho dítě černé noci.

2.
Přes noc jako Mr. Hyde zase
s přízraky zla rumem bojuju.
Bouřce se směju zlým hlasem
a bleskům hruď nastavuju.
Ráno zase nebudu nic vědět.
Ani pravdu, co najdu na dně.
Vedle cizí ženské budu ležet
a jak vždy od ní zmizím ladně.

Ref.:
Hlava klimbá mi nad stolem,
některý nazval by mě volem,
co má problém s alkoholem.
Ale Bůh ví, že přestože už mi není pomoci,
ochraňuje mě - jsem jeho dítě černé noci.

3.
Tak křičím proti celému světu,
že se nebojím ani pána Boha.
Klidně do nebes křičím tu větu,
ač na kolenou, nevezmu roha.
Blesky hází z nebe na mě meče
a hromy snaží se mě překřičet.
A já propíjím odpuštění vkleče
od žen, co byl jsem jimi proklet.

Ref.:
Ač hlava klimbá mi nad stolem,
a mám problém s alkoholem,
mé vzpomínky toulají se kolem.
Vzpomínám na ty, které by mi mohly pomoci,
ale jsem už příliš daleko v té nejčernější noci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sugr | E-mail | Web | 9. června 2016 v 18:47 | Reagovat

Prokletí od ženy?
Hm, já neproklela muže nikdy, asi jsem měla být jako ony ženy... ???
Jinak krásně napsané!

2 plasil-jan | E-mail | Web | 9. června 2016 v 18:55 | Reagovat

[1]: Děkuji. Myslel jsem na jednu, co jsem s ni byl na oslave svych dvacetin. Byla to velka oslava, bylo tam snad 50 lidi a strileli spunty a pilo se jako o zivot. Vypraveli mi o tom :-) Vsichni mi zavideli moji tehdejsi pritelkyni. Krasna holka, bylo ji tehdy cca 16-17 let. O pulnoci jsem ji musel vratit domu rodicum a pri te prilezitosti, protoze jsem byl uz uplne grogy, jsem jim pred barakem zboural plot, kdyz jsem ji o nej oprel. Jeste jsem ji videl druhy den, kdyz jsem si nic nepamatoval. Pak uz si rodice jaksi neprali, abychom se jeste nekdy videli. Mel jsem vlasy az po pas a zil jsem prakticky na alkoholu a cigaretach. Dnes rozumim a tehdy jsem tezko chapal. Vedl jsem dost divoky zivot. Odesel jsem na par mesicu do jineho mesta okamzite a uz jsem ji asi nikdy nevidel. A vcera jsem uvidel jeji fotky ze soucasnosti. Je krasna a nemela asi lehky zivot (podle toho, co jsem o ni nasel na internetu). A na zaklade toho jsem napsal tuto pisen.... Sorry, ze jsem se tak rozepsal. Hezky vecer.

3 Sugr | E-mail | 9. června 2016 v 18:58 | Reagovat

[2]: Naopak Jene, napiš mi jak to pokračuje dál, třeba na mail, protože tohle není obyčejný příběh, ale Pohádka s velkým P!
Copak to je běžné, potkat svou životní lásku po létech a mít možnost se s ní setkat osobně? Sakra, ty se máš! ;-)

4 plasil-jan | E-mail | Web | 10. června 2016 v 7:59 | Reagovat

[3]: Ahoj Sugr. Musím tě maličko opravit. Já jsem ji nepotkal. Narazil jsem na velmi povědomou tvář na Internetu (článek, jak odmítla nějaké ocenění - je tedy i úspěšná a hrdá), začal jsem trošku hledat a opravdu to byla ona, i když s jiným příjmením :-) Takže nemám možnost se s ním potkat osobně, ale zjistil jsem o ní mnoho věcí a všechno se mi to tak nějak vrátilo po těch dlouhých letech. Ani na ni nemám žádné spojení a je to asi lepší. Vždyť moje vzpomínky mohou být úplně jiné vyznění než to, co si pamatuje ona. Bylo jí teprve nějakých 17 let a kdoví, zda si na mě vůbec pamatuje :-)  Tehdy se o ni kluci prali (ne doslova) a vypadá pořád podle fotek velmi dobře. Já jsem byl lump a ve stejné době jsem podobných "závazků" měl více. Ani si nezasloužím  se s ní potkat. Vše jsem se snažil říci tou písní, co ze mě nad jejím příběhem z Internetu vypadla :-) Takže žádná Pohádka, ale prostě sentimentální vzpomínka starého chlapa...

5 Terez | Web | 12. června 2016 v 18:41 | Reagovat

Ahoj, máš krásný blog.
Já si dnes založila blog na téma fit recepty a napsala tak dneska svůj první receptík pro vás. Máš- li aspoň trošku zájem, mrkni se :-P
Začátky jsou těžké a každý komentík pomůže k jejímu rozjetí.Děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama