JSEM RÁD ZA KAŽDOU NÁVŠTĚVU NA MÉM BLOGU. ALE KDYŽ UŽ SI NĚCO PŘEČTETE, NAPIŠTE MI, JAK SE VÁM TO LÍBILO.
RÁD ODPOVÍM KAŽDÉMU.
DĚKUJI.
A JEŠTĚ O NĚCO BYCH VÁS, MÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ ČTENÁŘE, CHTĚL POPROSIT.
NEKOPÍRUJTE MÉ VÝTVORY BEZ POVOLENÍ, PŘECE JENOM TO NENÍ UPLNĚ JEDNODUCHÉ SKLÁDAT SLOVA ZA SEBE TÍM SPRÁVNÝM ZPŮSOBEM A CHTĚL BYCH SI UCHOVAT SVÉ AUTORSKÉ PRÁVO.
MOC VÁM VŠEM DĚKUJI.

Březen 2016

Smrt je temnota

23. března 2016 v 13:31 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)
Je den anebo snad noc,
je tu tma nebo světlo?
Snad tvá zář a její moc
je to, co mne spletlo.
Záříš ve tmě jak nova,
světlo šíříš kolem sebe.
Mě to plete zas a znova
a studené světlo zebe.
Bojím se zvednout ruku
a paprskům ji nastavit.
V tlukotu srdce hluku
marně si hledám klid.
Snažím se ztišit dech
a čekám na rozřešení.
Ač zavřený ve 4 zdech,
zdá se, že strop tu není.
Začínám to asi chápat,
takže takhle to končí.
Chtěl bych se zasmát,
říci: tak to už ukonči!
Ty nejsi světlo ve tmě,
ale temnota ve světle.
Přišla jsi smrti ke mně,
spolu skončíme v pekle.

Zkus žít znovu

18. března 2016 v 15:56 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)
1.
Někdy máš už jen jednu volbu,
musíš se v okamžiku rozhodnout.
Zda tvým cílem je trhání rekordů
nebo chceš jen s proudem plout.
Každý tvůj krok je někde napsán,
ale jen snaha ke štěstí nestačí.
Tvou jedinou šanci odvál uragán,
jsou prostě lídři a přisluhovači.

Ref.:
Chtěl bys slyšet:
"Klidně to zkus znovu!"
Život to takto neumí.
Buď máš šťastnou novu
nebo ti život vyšumí.
Snaha se cení
Ale nic nevrátíš
Druhá šance není
Taky to už víš…

2.
Někdo dostane vše bez snahy
a ty snažně žiješ v bahně a louži.
Chytrý, hloupý, levný či drahý,
každý si svůj osud nezaslouží.
Někdy máš přece ještě tu šanci,
ale většinou to zopakovat nejde.
Pak bys měnil 5 švestek v ranci.
Nejde zpět, když se z cesty sejde.

Ref.:
Chtěl bys slyšet:
"Klidně to zkus znovu!"
Život to takto neumí.
Buď máš šťastnou novu
nebo ti život vyšumí.
Snaha se cení
Ale nic nevrátíš
Druhá šance není
Taky to už víš…

Komedie života

10. března 2016 v 14:34 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)
1.
Žít a pít a dobře se mít,
to je to, oč v životě běží.
Všechny sračky rozemlít
na prach zvládneš stěží.
Tak vzhůru nebo vpřed
je to jedno, kam se dáš.
Ze zasranýho života vřed
stejně už na mozku máš.

Ref.
Tak se směj a dlouhý nos ukazuj,
kdo se směje, má se určitě líp.
Je to komedie života a taky hnůj,
co kydá kolem každý hloupý cip.
Ty tancuj a na všechny se usmívej
a tu komedii života sám dobře hrej.

2.
Tam ten se má asi dobře
a ten vedle podstatně hůře.
Někdy svět vypadá modře
nebo černá halí ho ponuře.
Nemá smysl se tím trápit,
stejně skoro nic nezměníš.
Než se nechat depresí lapit,
smích pomáhá, sám to víš.

Ref.
Tak se směj a dlouhý nos ukazuj,
kdo se směje, má se určitě líp.
Je to komedie života a taky hnůj,
co kydá kolem každý hloupý cip.
Ty tancuj a na všechny se usmívej
a tu komedii života sám dobře hrej.

3.
Jsou směšní všichni vážní,
co žvaní jen o nesmyslech.
Politici a jiní bezobsažní
dobře schovaní v úřadech.
Zůstane po nich zápach
a nakonec jen kostní prach.
Lepší umřít s úsměvem
a říkat klidně čert to vem.

Ref.
Tak se směj a dlouhý nos ukazuj,
kdo se směje, má se určitě líp.
Je to komedie života a taky hnůj,
co kydá kolem každý hloupý cip.
Ty tancuj a na všechny se usmívej
a tu komedii života sám dobře hrej.

Tajemství prvního milování

3. března 2016 v 17:03 | PJ |  Erotické básně (od 18 let)
1.
Co se skrývá pod tou krásou, co z tebe září?
Toužím to poznat a nejlépe se s tebou spářit.
Tak odhoď pás cudnosti, už na něj nevěřím
a odkryj mi tajemství tvých zamknutých dveří.

Ref.
Chci tě a teď hned,
tak nebuď jako led.
Neboj, ukaž mi vše,
šeptám ti do uší tiše.
Ruce bloudí po těle,
netvař se tak kysele.
Odemkni mi dveře,
ať nežiješ v klášteře.

2.
Láska možná bolí, ale já tě s ní nechci trápit.
Chci tě jen do osidel milování navždy lapit.
Až poznáš sama, co se v kráse sexu skrývá,
budeš to chtít taky pořád, tak to prostě bývá.

Ref.
Chci tě a teď hned,
tak nebuď jako led.
Neboj, ukaž mi vše,
šeptám ti do uší tiše.
Ruce bloudí po těle,
netvař se tak kysele.
Odemkni mi dveře,
ať nežiješ v klášteře.

3.
Někdo musí být přece navždy tvůj první,
tak nebuď hloupá a se mnou na to hupni.
Ukaž ten svůj poklad, pak se dívej a věř mi.
Poznáš sama, co je za zamčenými dveřmi.

Ref.
Chci tě a teď hned,
tak nebuď jako led.
Neboj, ukaž mi vše,
šeptám ti do uší tiše.
Ruce bloudí po těle,
netvař se tak kysele.
Odemkni mi dveře,
ať nežiješ v klášteře.

4.
Neboj, vím jak na to a budu něžný milenec.
Jazykem ti ukážu, kde přesně přijdeš o věnec.
Zvlhčenou tě protáhnu a zašpiníme povlečení.
Budeš ráda vzpomínat na to svoje odemčení.

Ref.
Chci tě a teď hned,
tak nebuď jako led.
Neboj, ukaž mi vše,
šeptám ti do uší tiše.
Ruce bloudí po těle,
netvař se tak kysele.
Odemkni mi dveře,
ať nežiješ v klášteře.