JSEM RÁD ZA KAŽDOU NÁVŠTĚVU NA MÉM BLOGU. ALE KDYŽ UŽ SI NĚCO PŘEČTETE, NAPIŠTE MI, JAK SE VÁM TO LÍBILO.
RÁD ODPOVÍM KAŽDÉMU.
DĚKUJI.
A JEŠTĚ O NĚCO BYCH VÁS, MÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ ČTENÁŘE, CHTĚL POPROSIT.
NEKOPÍRUJTE MÉ VÝTVORY BEZ POVOLENÍ, PŘECE JENOM TO NENÍ UPLNĚ JEDNODUCHÉ SKLÁDAT SLOVA ZA SEBE TÍM SPRÁVNÝM ZPŮSOBEM A CHTĚL BYCH SI UCHOVAT SVÉ AUTORSKÉ PRÁVO.
MOC VÁM VŠEM DĚKUJI.

Červen 2015

Už nikdy

30. června 2015 v 10:40 | PJ |  Smutné básně nejen o lásce
Už Ti nikdy nepřinesu zákusek či koláče
jako tehdy, když tišil jsem Tě od pláče,
už totiž nejsem lásko já Tvůj miláček.

Už Ti nikdy bohužel nepřinesu květiny
jako těch třicet růží na Tvé narozeniny,
už pro Tebe lásko totiž nejsem já ten jediný.

Už Ti nikdy nekoupím srdíčko k svátku
jako to stříbrné na řetízku na památku,
už jiný se k Tobě tulí jako svému koťátku.

Už Tě nikdy nemohu poslat na dovolenou
jak do Tunisu nebo na angličtinu vysněnou,
protože už nejsem Tvou láskou vyvolenou.

Už nikdy Tě nevzbudím ranním políbením
po dlouhé noci strávené milostným vábením,
už totiž nejsem Tvůj kluk a to už nezměním.

Už nikdy si nedáme vánoční punč společně
jak jsme vždy pili na Staromáku každoročně,
Tvá láska totiž přes Tvé sliby netrvala věčně.

Už nikdy nepůjdem Ti spodní prádlo vybírat
a pak v kabince ho zkoušet a spolu se smát,
už totiž pro Tebe nejsem snad ani kamarád.

Už nikdy se nebudu dívat, jak u mě usínáš,
nahá a stulená do klubíčka, určitě vzpomínáš,
už totiž jiného vedle sebe v postýlce máš.

Už nikdy neslíbím Ti to nejmodřejší nebe
jako mé oči, co z velké lásky viděly jen Tebe,
už totiž naše společná cesta osudem nevede.

Už navždy budu klopýtat za Tebou pozadu,
protože Ty jsi si našla za mě dobrou náhradu,
a snad se i já jednou z Tvého odchodu vyhrabu.

Hlava se točí na lživém kolotoči

15. června 2015 v 15:07 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)
Tak si i ty na něj naskoč,
už to jede, všichni piští.
Hlavně se neptej proč,
vždyť všichni v tom sviští.
Hlava se ti časem točí
na tom lživém kolotoči.

Něčí milenka či milenec,
automaty nebo alkohol.
Každý má tajnou věc,
důvod skrýt nějaký bol.
Hlava se ti časem točí
na tom lživém kolotoči.

Stačí jednou naskočit
a už těžko vystoupíš.
Potlačit si veškerý cit
a už lhát plynně umíš.
Hlava se ti časem točí
na tom lživém kolotoči.

Ztrácíš pojem pravdy
a nevíš, co jsi kde řekl.
Jsi ztracený už navždy,
stačí málo, aby ses lekl.
Hlava se ti časem točí
na tom lživém kolotoči.

Nevylžeš si cestu ven
a pravda už nezajímá.
Z života je hrůzný sen,
co nikoho už nedojímá.
Hlava se ti časem točí
na tom lživém kolotoči.

Nakonec tě to dožene,
skončíš sám s infarktem.
Opuštěné nic a ne že ne
s tím prolhaným životem.
A život se ti pak i dotočí
na tom lživém kolotoči.

Jsem pro Tebe nula

10. června 2015 v 18:48 | PJ |  Smutné básně nejen o lásce
1.
Jsem malá kapka v obrovském oceánu
a dál tě marně vždycky hledám k ránu.
Nejsem součást tvého životního plánu,
spíš překážka jak kruh v obilném lánu.

Ref.:
A tak pořád čekám na happyend a on nepřichází,
jen má sebelítost se mnou o stěnu sem tam hází.
Já ale dobře vím, že tebe jen tak něco nerozhází,
a nedostatek lásky a něhy přece jen mně schází.
Ty máš všeho dost a má přítomnost ti to jen kazí,
tak odplazím se někam bokem do hlubšího mlází,
kde už nenajdou mě nikdy city-mého života vrazi.

2.
Jak bezvýznamnou tečku ve vesmíru
mě navždy míjíš a já už ztrácím víru.
Vysála jsi můj život jak jeden z upírů,
po tvé přítomnosti cítím už jen síru.

Ref.:
A tak pořád čekám na happyend a on nepřichází,
jen má sebelítost se mnou o stěnu sem tam hází.
Já ale dobře vím, že tebe jen tak něco nerozhází,
a nedostatek lásky a něhy přece jen mně schází.
Ty máš všeho dost a má přítomnost ti to jen kazí,
tak odplazím se někam bokem do hlubšího mlází,
kde už nenajdou mě nikdy city-mého života vrazi.

3.
Cítím se jak zrnko písku v pískovišti,
ty mě překročíš i ležícího v kolejišti.
Ať přese mě klidně i vlaky prosviští
a je ze mě hrouda masa v tratolišti.

Ref.:
A tak pořád čekám na happyend a on nepřichází,
jen má sebelítost se mnou o stěnu sem tam hází.
Já ale dobře vím, že tebe jen tak něco nerozhází,
a nedostatek lásky a něhy přece jen mně schází.
Ty máš všeho dost a má přítomnost ti to jen kazí,
tak odplazím se někam bokem do hlubšího mlází,
kde už nenajdou mě nikdy city-mého života vrazi.

4.
Jsem nic, nula, bezvýznamný ubožák,
jen mě trefí vždy trusem každý pták.
Ty koukáš skrz mě, prostě je to tak,
asi jsem duch nebo máš špatný zrak.

Ref.:
A tak pořád čekám na happyend a on nepřichází,
jen má sebelítost se mnou o stěnu sem tam hází.
Já ale dobře vím, že tebe jen tak něco nerozhází,
a nedostatek lásky a něhy přece jen mně schází.
Ty máš všeho dost a má přítomnost ti to jen kazí,
tak odplazím se někam bokem do hlubšího mlází,
kde už nenajdou mě nikdy city-mého života vrazi.

Píseň o kozách

4. června 2015 v 15:57 | PJ |  Erotické básně (od 18 let)
1.
Slunce hřálo, vzduch se tetelil,
já šel jsem si po ulici venku.
Najednou její stín se objevil
a já viděl - nemá podprsenku.
Ptala se na cestu, na její cíl,
měla tričko moderního střihu
a než stačil jsem něco říci,
tak jsem se topil ve výstřihu.
A ona asi bloudí stále ulicí.

Ref.:
Kozí čas
je teďka všude venku.
Holky zas
nenosí už podprsenku.
Úzký pas,
k tomu jemnou rtěnku.
Tolik krás,
ať potkáš Áňu či Lenku.
Nemá to kaz,
jen nechci nosit plenku.

2.
Další den kráčel jsem si zase
a na zastávce skupina holek.
Já propadl té vyčnívající kráse
a jen si zamumlal no-ty-vole.
Není mi pomoci, asi jsem prase
a přede mnou celé kozí pole.
Jen zdálky slyšel slov vodopád,
jsem zase do výstřihů padʼ
a přiznávám, že vidím je rád.

Ref.:
Kozí čas
je teďka všude venku.
Holky zas
nenosí už podprsenku.
Úzký pas,
k tomu jemnou rtěnku.
Tolik krás,
ať potkáš Áňu či Lenku.
Nemá to kaz,
jen nechci nosit plenku.

3.
Budiž pochválen čas kozí,
klidně ať se globálně oteplí.
Určitě by byli rádi mnozí,
snad mi odpustí i ti teplí.
Až holky odloží podprsenku
a bradavky trčí jako radary,
pak mají vnady skoro venku
a to jsou ty od přírody dary,
co zkrásní každou panenku.

Ref.:
Kozí čas
je teďka všude venku.
Holky zas
nenosí už podprsenku.
Úzký pas,
k tomu jemnou rtěnku.
Tolik krás,
ať potkáš Áňu či Lenku.
Nemá to kaz,
jen nechci nosit plenku.

4.
Příště jsem použil kolo raději
ale zase to přišlo znenadání.
Měla defekt, ztrácela naději,
nabídl jsem pomoc mladé paní,
ale jak se skláněla nad kolem,
vidím, že je to zas na posrání.
Kozy jsou prostě mým údělem,
broskvičky zralé jen utrhnout
ztuhl jsem a nemohl se hnout.

Ref.:
Kozí čas
je teďka všude venku.
Holky zas
nenosí už podprsenku.
Úzký pas,
k tomu jemnou rtěnku.
Tolik krás,
ať potkáš Áňu či Lenku.
Nemá to kaz,
jen nechci nosit plenku.

5.
Pak šel jsem si zaběhat do polí,
příjemné počasí pěkně hřálo,
byl jsem připraven na cokoli,
ale to, co přišlo, mě zase vzalo.
Když to vidím, au to přece bolí,
proti mně běží ženské kusanec,
prsa-zbraň hromadného ničení
fackují ji při běhu snad i plec.
Tohle mé sny už navždy změní.

Ref.:
Kozí čas
je teďka všude venku.
Holky zas
nenosí už podprsenku.
Úzký pas,
k tomu jemnou rtěnku.
Tolik krás,
ať potkáš Áňu či Lenku.
Nemá to kaz,
jen nechci nosit plenku.