JSEM RÁD ZA KAŽDOU NÁVŠTĚVU NA MÉM BLOGU. ALE KDYŽ UŽ SI NĚCO PŘEČTETE, NAPIŠTE MI, JAK SE VÁM TO LÍBILO.
RÁD ODPOVÍM KAŽDÉMU.
DĚKUJI.
A JEŠTĚ O NĚCO BYCH VÁS, MÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ ČTENÁŘE, CHTĚL POPROSIT.
NEKOPÍRUJTE MÉ VÝTVORY BEZ POVOLENÍ, PŘECE JENOM TO NENÍ UPLNĚ JEDNODUCHÉ SKLÁDAT SLOVA ZA SEBE TÍM SPRÁVNÝM ZPŮSOBEM A CHTĚL BYCH SI UCHOVAT SVÉ AUTORSKÉ PRÁVO.
MOC VÁM VŠEM DĚKUJI.

Nechci být chlap na baterky

6. května 2015 v 17:16 | PJ |  Smutné básně nejen o lásce
1.
Já nemám rád papírové kapesníky
a jsem už taky trochu jako relikvie.
Stále na všechno zdvořile říkám díky
a občas se mi v této době špatně žije.
Není vše tak, jak bych od života čekal
a určitě nejsem zdaleka ve všem in.
Ani ten, co by ženy na potkání svlékal,
a klidně taky občas přiznávám i splín.

Ref.
Nechci být chlap na baterky,
nestačí mi peníze a úspěch.
Hledám střevíc své Popelky
a nabíjí mě lásky koloběh.
City jsou mým akumulátorem
a pokora a něha jeho napětí,
až najdu tu, co bude zdrojem,
do ráje se mnou pak poletí.

2.
Už nikdy nezačnu sjíždět sociální sítě,
protože pořád věřím na pohled do očí.
Taky se nenaučím používat zubní nitě
a arogance moci mě vždy ještě vytočí.
Bez mučení vyznám ženě lásku osobně
a rád jí k tomu složím milostné sloky.
Asi to vypadá jako archaismus podobně
jako doba, když Čapek válčil s mloky.

Ref.
Nechci být chlap na baterky,
nestačí mi peníze a úspěch.
Hledám střevíc své Popelky
a nabíjí mě lásky koloběh.
City jsou mým akumulátorem
a pokora a něha jeho napětí,
až najdu tu, co bude zdrojem,
do ráje se mnou pak poletí.

3.
Jsem jenom normální obyčejný chlap,
ale jednou tě snad najdu má Popelko.
Pak tě budu až do smrti moc milovat
a zahrnu tě láskou nekonečně velkou.

Ref.
Už nebudu chlap na baterky,
co má jen peníze a úspěch.
Najdu si klid u své Popelky
a nabije mě lásky koloběh.
City budou akumulátorem,
naše pokora a něha napětím.
Ty pak budeš mým zdrojem,
a já do ráje s tebou poletím.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sugr | E-mail | Web | 6. května 2015 v 19:03 | Reagovat

Muže na potkání nesvlékám,
ani Popeláka už ale nehledám.
Papírové kapesníky mám na stole,
a křečová žíla mě bojí ve stoje.
Princ na bílém koni se někde zapomněl,
střevíčky č. 37 Jene mám, kdybys chtěl! :-D

2 stuprum | Web | 7. května 2015 v 6:14 | Reagovat

Určitě se proletíte. :)

3 plasil-jan | E-mail | Web | 7. května 2015 v 7:53 | Reagovat

[1]: To je skoro nabídka! :-) Pozor, abych si tě nenašel :-D A děkuji za pěknou básničku.

4 plasil-jan | E-mail | Web | 7. května 2015 v 7:55 | Reagovat

[2]: No nevím, je to spíše už jen těžko realizovatelné přání :-( Ale nikdy neříkej nikdy, že? Člověk musí po něčem toužit, musí mít nějaké sny... Takže se těším, že se ještě proletím ;-) A děkuji za reakci.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama