JSEM RÁD ZA KAŽDOU NÁVŠTĚVU NA MÉM BLOGU. ALE KDYŽ UŽ SI NĚCO PŘEČTETE, NAPIŠTE MI, JAK SE VÁM TO LÍBILO.
RÁD ODPOVÍM KAŽDÉMU.
DĚKUJI.
A JEŠTĚ O NĚCO BYCH VÁS, MÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ ČTENÁŘE, CHTĚL POPROSIT.
NEKOPÍRUJTE MÉ VÝTVORY BEZ POVOLENÍ, PŘECE JENOM TO NENÍ UPLNĚ JEDNODUCHÉ SKLÁDAT SLOVA ZA SEBE TÍM SPRÁVNÝM ZPŮSOBEM A CHTĚL BYCH SI UCHOVAT SVÉ AUTORSKÉ PRÁVO.
MOC VÁM VŠEM DĚKUJI.

Duben 2015

Nemožná dívka

28. dubna 2015 v 17:07 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)
1.
Opuchlá tvář před zrcadlem
jakoby ti snad ani nepatřila,
taková by si nechtěla být.
Ve výrazu více než mdlém
nejraději by ses vypařila,
než takto smutně sama žít.

2.
Přes brýle koukáš na svět,
V oblečení po starší sestře
a chutná ti víc než málo jíst.
Posílají tě na čarodějnic slet,
každou chvíli tě někde setře,
občas vyleká do ucha hvizd.

Ref.
Ty si opravdu myslíš,
že jsi nemožná dívka,
co nemůže šťastně žít.
Ale pak jednou uvidíš,
že jsi byla jen naivka.
A pak najdeš svůj klid.
Vzdávat život nesmíš,
je přece škoda to balit.
Většina těchto příběhů
končí nakonec šťastně,
budeš mít lásku-něhu
a vzpomínat jen matně
na tu nemožnou dívku.

3.
Zarudlé oči mžourají na zem
a život zdá se bez perspektivy.
Tak moc chtěla jsi zapadnout,
ale byl to asi jen pouhý sen.
Posloucháš dokola invektivy,
zdá se, že s tím nejde hnout.

4.
Nemáš žádnou kamarádku,
o zájmu kluků se nedá říct nic,
jedině snad ve snaze ublížit.
Nemáš sílu na obranu, hádku,
stejně nepomohlo by to víc,
než raději potichu se odplížit.

Ref.
Ty si opravdu myslíš,
že jsi nemožná dívka,
co nemůže šťastně žít.
Ale pak jednou uvidíš,
že jsi byla jen naivka.
A pak najdeš svůj klid.
Vzdávat život nesmíš,
je přece škoda to balit.
Většina těchto příběhů
končí nakonec šťastně,
budeš mít lásku-něhu
a vzpomínat jen matně
na tu nemožnou dívku.

5.
Není každá přece princezna,
každý člověk je úplně jiný.
Život si kroutí různé cesty,
nikdo tu svoji předem nezná.
Je škoda podepsat své viny,
tak nedělej to teď ani ty.

Ref.
Ty si opravdu myslíš,
že jsi nemožná dívka,
co nemůže šťastně žít.
Ale pak jednou uvidíš,
že jsi byla jen naivka.
A pak najdeš svůj klid.
Vzdávat život nesmíš,
je přece škoda to balit.
Většina těchto příběhů
končí nakonec šťastně,
budeš mít lásku-něhu
a vzpomínat jen matně
na tu nemožnou dívku.

Zcuchané vlasy ať vezme čert!

28. dubna 2015 v 15:23 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)
V noci zcuchám ti tvé vlasy
a i ostatní chloupky a řasy.
To umí nejen ta černá noc,
ale také velké vášně moc.
Tak spi, šeptám ti do ucha
a sni, kdo ti vlasy rozcuchá.
Ráno se probudíš s úsměvem
a zcuchané vlasy? Čert je vem!
Přeji ti lásko jen taková rána
po noci, co je promilována.
Sám si pamatuji jen matně,
jak křičel jsem: ještě hlaď mě!
A noc se mi zdála krátkou,
ať s Vandou nebo s Katkou.
Měly postupně moc jmen,
teď už nevím, co byl jen sen
a co byla reálná skutečnost,
zda jich bylo málo nebo dost.
Tak jen sním o cizích vlasech
a třeba jednou, možná zase
po probuzení vedle na polštáři
rozcuchané vlasy na cizí tváři
spící a ozdobené úsměvem
konečně splní mi můj sen.
A já v noci zcuchal ty vlasy
i tvé ostatní chloupky a řasy.
A i když byla nejčernější noc,
prožili jsme velké vášně moc.
Spi, pošeptal jsem ti do ucha
a sni, kdo ti vlasy rozcuchal.
Ráno se probudíš s úsměvem
a zcuchané vlasy? Čert je vem!

Morální integrita

20. dubna 2015 v 15:32 | PJ |  Politické básně
1.
Soudci pořád hádají se o doplatky,
jestli jim nestačí plat do statisíc.
V soudní síni jsou ale jen zmatky,
čeká se dlouhé roky místo měsíc
na rozhodnutí selského rozumu.
I v případě, kde není třeba nic víc,
než říci, kolik asi řidič vypil rumu.

Ref.1
A co na to naše morální integrita?
Ta je zase jen dubovou holí bita.
Politiky zajímají jen ta jejich rita
a tady se nám smráká i když svítá,
protože jim všem jde jen o koryta.

2.
Lidová zábava chlapů na trávníku,
co celý mužský národ ji rozumí.
Ať příznivec Sparty, Plzně, Baníku,
každý se diví a na rozhodčí čumí.
Náš předseda má svůj vlastní klub,
Baroš se diví, ale kdo umí ten umí,
a Dáša s Berbrem říká, že jsi hňup.

Ref.1
A co na to naše morální integrita?
Ta je zase jen dubovou holí bita.
Politiky zajímají jen ta jejich rita
a tady se nám smráká i když svítá,
protože jim všem jde jen o koryta.

3.
Prezident ten je jako náš tatíček,
dobře nás reprezentuje na východ.
Všechny přebrepty vysvětlí mazlíček.
A to, co vysvětlit nejde, je komplot
všech zlých novinářů, to ví Ovčáček.
Laik i odborník žasne, už ví to i God,
že Zeman je nejchytřejší čecháček.

Ref.1
A co na to naše morální integrita?
Ta je zase jen dubovou holí bita.
Politiky zajímají jen ta jejich rita
a tady se nám smráká i když svítá,
protože jim všem jde jen o koryta.

4.
Stavební firmy staví tu jak o život,
jen zhruba dvakrát dráž než jinde.
Stačí strčit obálku někomu z ROP
a ono to pak vždycky nějak vyjde.
Naše programy jsou hop či trop,
to nepochopí normální čeští lidé,
a také v Bruselu říkají nám "stop".

Ref.1
A co na to naše morální integrita?
Ta je zase jen dubovou holí bita.
Politiky zajímají jen ta jejich rita
a tady se nám smráká i když svítá,
protože jim všem jde jen o koryta.

5.
Když jsem byl mladší o dvacet let,
říkalo se, že naše nová generace
všechno obrátí zas k lepšímu hned.
Dvacet let uteklo jako voda v řece
a pořád jsme nedohnali lepší svět.
Tak třeba zase za dvacet let přece
bude líp - pomůže i těchto pár vět?

Ref.2
A co na to naše morální integrita?
Třeba už nebude zas jen holí bita.
Politiky přestanou zajímat jen rita
a nad naší zemičkou začne svítat,
když půjde o lidi a ne jen o koryta.

Jsem v pekle

16. dubna 2015 v 10:13 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)
I am calling from the hell
(Fakt, nedělám si prdel)
My love, do you hear me?
(Prohrál jsem všechny sny)
I must tell you something
(Jo, nahoře jsem byl king)
I did one very big mistake
(Tady se smažím jako steak)
And its the purpose Im here
(Je pozdě navrhnout smír?)
Please listen me for a minute
(Ať mám aspoň v pekle klid)
I know I was ass and fool
(I to zlé je pravdy jen půl)
Dont forget our memories
(Třeba hra na tvůj klitoris?)
We had many nice days too
(Veselá verze našich životů)
I have got only a short time
(Měli jsme se určitě i fajn)
Please dont hung up yet
(Tu je divný pohled na svět)
I must say one more thing
(Asi byl jsem i otrava a flink)
Its my last possibility to say
(Ale často bylo nám i hej)
Devils already shoute at me
(Vzpomínky zůstanou samy)
I must go, last word for you
(Naposled říkám, že tě miluju)
I should have said it before
(I když pozdě, tak není to fór)
So by, Im going back to hell
(A opravdu si nedělám prdel)

Jen se smějte!

14. dubna 2015 v 12:54 | PJ |  Zamilované básně
1.
Večer asi trošku rozpustile
pohladil jsem tě po pohlaví.
Zatvářila ses velmi zarputile
a zeptala jsi se na mé zdraví.
A smích zazněl všude kolem,
i když nazvala jsi mě volem.

Ref.1
"Jen se smějte!"
slyším jako dnes
ty špatné sudičky.
"Ono vás to přejde
a bude zlo a děs,
tak to mají lidičky".

2.
Pak smějíce se, se na oko
na posteli pereme jak malí
a tvé krásné sošné baroko
se po mém malém těle válí.
Asi ze mě zbude jen placka,
smích léčí jasně jako facka.

Ref.1
"Jen se smějte!"
slyším jako dnes
ty špatné sudičky.
"Ono vás to přejde
a bude zlo a děs,
tak to mají lidičky".

3.
Když vzdávám marný boj
pod přesilou tvé milé lásky,
šeptáš, tak se se mnou spoj,
po tváři mě hladí tvé vlásky.
A i pak jsme se smáli životu,
nečekali jsme žádnou slotu.

Ref.1
"Jen se smějte!"
slyším jako dnes
ty špatné sudičky.
"Ono vás to přejde
a bude zlo a děs,
tak to mají lidičky".

4.
Takto v milostných hrách
trávili jsme další noc i den.
Teď už utápíš se ve snách,
přeji ti lásko sladké sny jen.
Dnes už nejsi a nebudeš má,
a zlá sudička to předem zná.

Ref.2
"Jen se smějte!"
slyším to jako dnes
všechny ty sudičky.
Sluchu jim dopřejte,
pak přišlo zlo i děs,
tak to máme, lidičky.

5.
Dnes už se směji jen málo,
o všech těch našich zážitcích
mám pocit, že se mi to zdálo,
a ty jsi jinde, máš svůj smích.
Snad si v dobrém vzpomínáš,
jak jsme se smáli, svět byl náš.

Ref.3
Tak jsme se smáli
a cítím to ještě dnes.
Všem zlým sudičkám
jsme sluchu nedopřáli,
a pak přišlo zlo i děs,
byl konec všem hrám.

Ref.2
"Jen se smějte!"
slyším to jako dnes
všechny ty sudičky.
Sluchu jim dopřejte,
pak přišlo zlo i děs,
tak to máme, lidičky.

Povolené mučení

9. dubna 2015 v 14:57 | PJ |  Smutné básně nejen o lásce
1.
Čím více se snažím smát,
tím víc chce se mi brečet.
Chci se s tím osudem rvát,
ale on donutil mne klečet.
Vzývám štěstěnu na pomoc,
ale nepřichází nikdo a nic.
Nemám v sobě sílu ani moc
otočit směr životních vánic.

Ref.
A tohle kruté mučení je prý povolené,
zatím to neřeší žádná konvence OSN.
Možná až se poslanci vrátí z dovolené,
rozhodnou, že mučením je vinen i ten,
kdo lásku slíbí a pak po ní šlape jen.

2.
V životě jen zima a chlad
a žádné slunce na obzoru.
Každé noci musím se bát
a probouzím se jak na voru.
Svět se se mnou v kole točí,
jak dlouho to ještě vydržet.
Jen smutek tlačící se do očí
a už nikdy neohlížet se zpět.

Ref.
A tohle kruté mučení je prý povolené,
zatím to neřeší žádná konvence OSN.
Možná až se poslanci vrátí z dovolené,
rozhodnou, že mučením je vinen i ten,
kdo lásku slíbí a pak po ní šlape jen.

3.
Tam někde v mlžném oparu
bylo plno štěstí všude kolem.
Táhli jsme spolu tu naši káru
společně kupředu životem.
Teď už vpřed jdu jen sám
a s osudem se asi rvu spíš.
Slzy místo smíchu už mám
a smutek v srdci je mi blíž.

Ref.
A tohle kruté mučení je prý povolené,
zatím to neřeší žádná konvence OSN.
Možná až se poslanci vrátí z dovolené,
rozhodnou, že mučením je vinen i ten,
kdo lásku slíbí a pak po ní šlape jen.

4.
Tak se snažím víc se smát,
i když chce se mi jen brečet
a budu se s osudem dál rvát,
abych mohl konečně vstát
a ne pořád na zemi klečet.
A budu se s osudem dál rvát,
abych mohl konečně vstát
a ne pořád na zemi klečet.

Ref.
A tohle kruté mučení je prý povolené,
zatím to neřeší žádná konvence OSN.
Možná až se poslanci vrátí z dovolené,
rozhodnou, že mučením je vinen i ten,
kdo lásku slíbí a pak po ní šlape jen.