JSEM RÁD ZA KAŽDOU NÁVŠTĚVU NA MÉM BLOGU. ALE KDYŽ UŽ SI NĚCO PŘEČTETE, NAPIŠTE MI, JAK SE VÁM TO LÍBILO.
RÁD ODPOVÍM KAŽDÉMU.
DĚKUJI.
A JEŠTĚ O NĚCO BYCH VÁS, MÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ ČTENÁŘE, CHTĚL POPROSIT.
NEKOPÍRUJTE MÉ VÝTVORY BEZ POVOLENÍ, PŘECE JENOM TO NENÍ UPLNĚ JEDNODUCHÉ SKLÁDAT SLOVA ZA SEBE TÍM SPRÁVNÝM ZPŮSOBEM A CHTĚL BYCH SI UCHOVAT SVÉ AUTORSKÉ PRÁVO.
MOC VÁM VŠEM DĚKUJI.

Ještě jednou a naposledy...

18. listopadu 2014 v 17:35 | PJ |  Smutné básně nejen o lásce
Ještě jednou a naposledy, ani nechci věřit,
že ty odejdeš jednoho dne z našich dveří.
Ještě jednou se usmějí tvoje nádherné oči
a naposledy pak ve dveřích se na mě otočí.
Ten okamžik se mi pevně vryje do paměti,
bude se mi zdávat o tom letmém ohlédnutí.

Ještě jednou a naposledy zaklepeš na dveře
a pak uvidím tvé havraní rozlétané kadeře.
Naposledy řekneš mi "má lásko dobré ráno"
a už ani pusu nedostanu, nebude mi přáno.
Ještě jednou dáme si čaj a poslední oběd
a snad slíbíme, že se uvidíme někdy opět.

Ještě jednou vzpomenu rán plných nahoty
a dál budou už jen dlouhé dny plné samoty.
Zmizí mi z očí všechny tvoje všední věci
a najednou budu jak osamělé zvíře v kleci.
Ještě jednou bych chtěl o tebe zabojovat,
ale mozek ví, že musím tuhle bitvu vzdát.

Ještě jednou na společné zážitky vzpomenemʼ
a u toho bránit budem slzám deroucím se ven.
Připomeneme si, jak jsme vroucně milovali,
společně se toho, co přinese nám život, báli.
Volali a toužili, když jeden byl někde v dáli
A hlavně se spolu pořád tulili a moc se smáli.

Ještě jednou v duchu pohladím tvoje znamínka
na místech, co budou pro mě už jen vzpomínka.
V duchu uvidím sluncem osvícené přes žaluzie
tvé nahé tělo krásné nehledě na pihy či strije,
když na pohovce dáváš se mi jak na podnose
s tou nejhezčí pihou od slunce, co máš na nose.

Ještě jednou postavíme si vzdušný zámek
a já přemýšlím, co vhodného bych ti řekʼ.
Ale ty řekneš nezlob se, ale nedá se svítit,
pořád prý budeš ke mně v srdci něco cítit.
Ještě jednou bych chtěl se do tebe vpíjet,
ale vím, že už se budeme spolu jen míjet.

Ještě jednou se hlava i srdce uvěřit vzpírá,
ale už skoro úplně mě v lásku opustila víra.
Už nikdy prsty tvé tváře nebudu se dotýkat,
zbývá mi jen smutek začít v sobě polykat.
Ještě jednou zabloudit v kouty tvého těla
tak, jak jsi to měla ráda a jak jsi to chtěla.

Ještě jednou bych tě kousal do krku a níž,
zatímco ty na mně v extázi divoce řádíš
a nehty mi zarýváš do ramen vzrušením,
ty myšlenky projevují se srdce bušením.
Ještě jednou se na mě ve snech zhroutíš,
bývalo to krásné, moc dobře to i ty víš.

Ještě jednou a naposledy, ani nechci věřit,
že ty odejdeš jednoho dne z našich dveří.
Něco takového mi má hlava nechce brát,
že se to vůbec jednou mohlo takto stát.
Ještě jednou ahoj a snad to nebude bolet
tak moc, jak to bolí teď, i dalších sto let.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Žolanda | E-mail | Web | 18. listopadu 2014 v 17:46 | Reagovat

Moc pěkný, úplně to vyráží dech ;)

2 plasil-jan | E-mail | Web | 18. listopadu 2014 v 17:58 | Reagovat

[1]: Děkuji moc. Potěšilo mě to. Měj se hezky Žolando :-)

3 Aliwien | E-mail | Web | 18. listopadu 2014 v 19:59 | Reagovat

Skvělé vyznání, moc hezky se to čte.

4 plasil-jan | E-mail | Web | 19. listopadu 2014 v 8:01 | Reagovat

[3]: Děkuji Aliwien za hezké hodnocení. Jsem rád, že se ti to líbí :-)

5 sugr | 25. listopadu 2014 v 16:21 | Reagovat

a propo...
škoda, že tu nemáš odběr novinek, takhle nevím, kdy ti vyšla nová báseň.

6 plasil-jan | E-mail | Web | 25. listopadu 2014 v 16:36 | Reagovat

[5]: Ani mě nenapadlo, že by o něco takového mohl někdo stát. Jak se to nastavuje? :-(

7 plasil-jan | E-mail | Web | 25. listopadu 2014 v 16:51 | Reagovat

[5]:  Našel jsem něco v nastavení/uživatel/odběr novinek. Tak jsem to nastavil, ale na svém blogu to nikde nevidím. Tak nevím, zda jsem to udělal správně :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama