JSEM RÁD ZA KAŽDOU NÁVŠTĚVU NA MÉM BLOGU. ALE KDYŽ UŽ SI NĚCO PŘEČTETE, NAPIŠTE MI, JAK SE VÁM TO LÍBILO.
RÁD ODPOVÍM KAŽDÉMU.
DĚKUJI.
A JEŠTĚ O NĚCO BYCH VÁS, MÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ ČTENÁŘE, CHTĚL POPROSIT.
NEKOPÍRUJTE MÉ VÝTVORY BEZ POVOLENÍ, PŘECE JENOM TO NENÍ UPLNĚ JEDNODUCHÉ SKLÁDAT SLOVA ZA SEBE TÍM SPRÁVNÝM ZPŮSOBEM A CHTĚL BYCH SI UCHOVAT SVÉ AUTORSKÉ PRÁVO.
MOC VÁM VŠEM DĚKUJI.

Taky znáš ten pocit?

6. června 2014 v 13:22 | PJ |  Zamilované básně
Taky znáš takový ten pocit,
že se Ti naráz zastavi srdce?
Že jen stojíš a nevíš, co říct
a děsně se Ti potí obě ruce?

Že velký knedlík v krku máš
a i příšerný zmatek v hlavě?
Že myslíš, že to přece dáš
a skočíš i pět metrů hravě?

Že vůbec nevíš, co máš říci,
a třepe se tvůj pevný hlas?
Že olizuješ i prázdnou lžíci
a svět se Ti zdá plný krás?

Že chvíli ani nevíš, co jíš,
a oči Ti divně jasně svítí?
Že jediné, co si uvědomíš,
že všude kolem plno kvítí?

Že jediné, co Tě zajímá, je,
zda zítra zažiješ to znova?
Že víš, co je cesta do ráje,
a k pocitům Ti chybí slova?

Že máš velikánskou chuť
udělat i něco bláznivého?
Že místo tvé krve je rtuť
a i klidně vzdáš se všeho?

Že i to, co bylo dříve šedé,
tu vidíš najednou barevně?
Že vypadáš nevyspale bledě,
ale že je Ti skvěle zjevně?

Ještě bych tu mohl napsat
hodně moc dalších otázek.
Ale snad to stačilo popsat
tobě z mých citů obrázek.

A přišel ten zatracený den,
když jsi mi jen řekla: "ne".
Skončil mi ten krásný sen,
tvoje láska mě zase mine.

Barevné je náhle zas šedé
a to vše šťastné zase bledé.
A smích a radost střídá pláč
a naráz nevím, co jsem zač.

Přesto mám to jedno přání,
jenž trápí mě neustále moc.
Být s tebou, co není k mání,
jednu jedinou celičkou noc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama