JSEM RÁD ZA KAŽDOU NÁVŠTĚVU NA MÉM BLOGU. ALE KDYŽ UŽ SI NĚCO PŘEČTETE, NAPIŠTE MI, JAK SE VÁM TO LÍBILO.
RÁD ODPOVÍM KAŽDÉMU.
DĚKUJI.
A JEŠTĚ O NĚCO BYCH VÁS, MÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ ČTENÁŘE, CHTĚL POPROSIT.
NEKOPÍRUJTE MÉ VÝTVORY BEZ POVOLENÍ, PŘECE JENOM TO NENÍ UPLNĚ JEDNODUCHÉ SKLÁDAT SLOVA ZA SEBE TÍM SPRÁVNÝM ZPŮSOBEM A CHTĚL BYCH SI UCHOVAT SVÉ AUTORSKÉ PRÁVO.
MOC VÁM VŠEM DĚKUJI.

Krize středního věku mi (ne)dává smysl

17. února 2014 v 17:12 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)
To (ne)dává mi vůbec smysl
a mám teď v hlavě zmatek.
To mi nepřebírá moje mysl,
tak mozku dej mi už svátek.
Už nechci nad tím hloubat,
kdy, komu, ale hlavně proč.
Nasákl jsem tím jak houba,
mé myšlenky jsou kolotoč.

To (ne)dává mi vůbec smysl
a jsem z toho úplně mimo.
Na místě jsem teď zkysl,
vlevo, vpravo nebo přímo?
Někam měl bych vyrazit,
nemůžu tu jen zůstat stát.
Už víc to nemůžu pokazit,
asi začnu raději sobě lhát.

To (ne)dává mi vůbec smysl,
kam se jen všechno podělo.
Asi to bude nějaký nesmysl,
že se všechno tak podělalo.
Musím se už rozhodnout,
jak se teď mám zachovat.
Je třeba s životem pohnout
a přestat už se konečně bát.

To (ne)dává mi vůbec smysl,
já musím s tím něco udělat.
Není to jen takový výmysl,
víc to stejně nejde podělat.
Tak levou nohou dopředu
vyrazím za lepším životem.
Snad ještě žít lépe dovedu
a závodit třeba i s větrem.

To (ne)dává mi smysl vůbec,
tahle krize středního věku.
Připadám si teď jako blbec,
na sobě hormonální deku.
Ale já se chci zakousnout
a zas dopředu za láskou jít.
Tu šanci nenechám usnout,
už nemůže mi ji nikdo vzít!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama