JSEM RÁD ZA KAŽDOU NÁVŠTĚVU NA MÉM BLOGU. ALE KDYŽ UŽ SI NĚCO PŘEČTETE, NAPIŠTE MI, JAK SE VÁM TO LÍBILO.
RÁD ODPOVÍM KAŽDÉMU.
DĚKUJI.
A JEŠTĚ O NĚCO BYCH VÁS, MÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ ČTENÁŘE, CHTĚL POPROSIT.
NEKOPÍRUJTE MÉ VÝTVORY BEZ POVOLENÍ, PŘECE JENOM TO NENÍ UPLNĚ JEDNODUCHÉ SKLÁDAT SLOVA ZA SEBE TÍM SPRÁVNÝM ZPŮSOBEM A CHTĚL BYCH SI UCHOVAT SVÉ AUTORSKÉ PRÁVO.
MOC VÁM VŠEM DĚKUJI.

Leden 2014

Náhodné setkání po rozchodu

31. ledna 2014 v 9:48 | PJ |  Smutné básně nejen o lásce
No ahoj. Jak že se mám?
Ale celkem dobře povídám.
Jen ta kláda se těžko nese.
Jojo, pořád jsem úplně sám.
Jinak permanentní deprese
a příčinou je jedna zrada
od nejmilovanější osoby,
co vybrala si kamaráda
a sex s ním jako hobby.

Ne, nejsem vůbec na dně.
Trošku bolí Tvá nevěra sice
a ten podraz mrzí ještě více.
Ale o Tvé štěstí šlo vždy mně
a Ty jsi velmi šťastná přece.
Takže jsem vlastně moc rád,
že přebral mi Tě kamarád.
Snad to vyjde lépe než nám,
o Tebe žádný strach nemám.

Ale ne, to není jízlivost,
ani nemám na Tebe zlost.
Vždyť vidíš, že Ti to přeju,
i když to u srdce bolí dost.
S Tebou to nemá souvislost,
ale občas hodně sprostě kleju.
Ani nemám žádný problém,
a když tak ho pořadně zaleju
místou vodou tak alkoholem.

A zda vzpomínky mám?
Ne, moc nevzpomínám,
snad jen občas Tě hledám,
když o půlnoci vstávám,
ale jinak fakt dobře se mám.
Ne, to opravdu není nostalgie,
a snad ani má slza to není.
A co Tvůj život, jaký je?
Občas se to tak rychle změní.

O kruzích pod očima nevím,
to se Ti určitě jen zdá asi.
No, teď trošku špatně spím,
jsem zvyklý na Tvé vlasy,
kam při spaní hlavu zabořím.
Už budu spát jak miminko,
které jsme taky spolu chtěli,
co říkalo by Ti maminko
i jméno vybrané jsme měli.

Kam má cesta teď povede?
Za chvíli už mi vlak jede,
tak spěchám rovnou k trati.
Že jsem vlakem nejezdil?
No ani nevím, kam trať vede,
ale snad starosti se mi ztratí
cestou do vzdáleného nebe.
Tak pa, naposled mé zlato,
snad ta nevěra Ti stála za to.

Výron (telefonát Marka s Pepou)

30. ledna 2014 v 17:12 | PJ |  Erotické básně (od 18 let)
Haló, haló, no nazdar vole.
Kde jsi? Už jsi tu měl být.
No, promiň, jsem tady dole,
v nemocnici. Hlavně klid.
Ježiši a co se Ti jako stalo?
No, nebudeš mi to asi věřit.
Takových náhod je jen málo,
ale měl jsem výron, Marku.
Aha, a jak jsi si to udělal?
Ale, potkal jsem kamarádku,
co dřív jsem dost dobře znal.
Přece tu doktorku, tu Radku.
No, vždyť Ty ji taky asi znáš.
Na to jsem se Tě ale neptal,
zase úplné nesmysly plácáš,
že koho jsi v nemocnici potkal.
Já se ptám, kde jsi výron vzal?
Však se k tomu ještě dostanu.
Ona mě vzala na oddělení, ...
Tak dozvím se o tom výronu?!
... že zrovna žádný pacient není.
No, a když neměla co na práci,
tak jsem toho jednoduše využil.
Počkej, děláš si ze mě legraci?
Jako, že schválně jsi tam byl?
Jasně, oběma se nám to líbilo,
teda myslím, že pěkný to bylo.
To víš, dlouho jsme se neviděli
a tak jsme pokecali a zapíchali.
Ty Pepo kecáš, ty jsi ale hňup.
A prý se zase někdy stavit mám.
Už jdu, jsem u Tebe, co by dup.
Zatím čau a rozhodně nekecám.

Víkendové vztahy (od 30 let)

29. ledna 2014 v 16:45 | PJ |  Vulgární básně (od 30 let)
Už Ti opět oči eroticky jiskří,
vždyť přijede přítel dnes zase
a jeho silný a mohutný výstřik
jak vždy očekávat večer dá se.

Postříká Ti Tvůj naditý hrudník
a pak vylíže Ti voňavou díru.
Jo, to bude pořádnej mrdník,
vy mladí neznáte v sexu míru.

Je vidět, jak už se zase těšíš
a Ty sama cítíš, jak zvlhneš,
když na krk se mu věšíš,
snad se to někde nezadrhne.

Večer zase vysaješ ho sama,
a pak s pusou plnou sperma,
vždy ochotná jsi ke styku
po týdnu bez velkých caviků.

Ještě chvilku snad vydržíš
v pátek se šéfem v práci,
než večer ho příteli podržíš
a do postele se mu skácíš.

Zase si celičký víkend užiješ
jako vždy jedeš na plný plyn
a slast si až do dna vypiješ,
až přejde Tě pracovní splín.

A chudáček šéf to vše vidí,
jak jeho asistentka práci šidí
a v jejích očích snový výraz,
jak těší se zas na první příraz.

Večer budeš ho mít zas doma,
nejdřív rypák strčený ve víně.
A pak hned s Tebou cloumá
s jeho ptákem ve Tvém klíně.

Je to jeho velikánský chlouba,
co rychle mu vzhůru stoupá
a pak do Tebe se rád vloupá.
Tak mu podržíš, nejsi hloupá.

Párkrát ho tam řádně zastrčí
až kapky po Tobě stékají líně.
Vzrušením pak jen zachrčí,
když lížeš a saješ ho v klíně.

A on Tě postříká a pak vylíže
ta místa, která tak dobře zná.
Už večer Ti bude mnohem blíže,
když celého ptáčka v Tobě má.

Už dopředu vzdycháš slastně,
už víš, proč si s ním vlastně.
Nemáš ho ráda, není Tvůj typ,
ale vyšukat neumí nikdo líp.

Tak běž domů cácorko běž
a v pondělí zase klidně přijď.
Večer si s přítelem polež
a třeba nastav mu i svou řiť.

Z lásky mu své nahé tělo dej
a bude Ti zase lépe hned.
Řekneš: "do pusy mi stříkej,
Tvé sperma je jako med!"

Pěkně celý víkend prošukáš
a po víkendu tam musíš zase
na ta hrozná pracovní muka,
kde čeká na Tě šéf, to prase.

Za sebou další prošukanou noc
v pondělí ráno objevíš se zase
a jak těšila jsi se do práce moc,
řekneš šéfovi zjihlým hlasem.

Dalších pět dní musíš vydržet,
než se objeví ten Tvůj hrdina
a začne Ti v pátek večer opět
další a další prošukaná hodina.

Zimní kravina

28. ledna 2014 v 13:33 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)
Chumelí se, zase chumelí,
brzy asi budu opět v prdeli.
Zase nemám zimní pneu,
už mi nepomůže ani EU.
Jedu zrovna z kopce dolů,
pěkně nadávám si do volů.
Hodně mrzne, pálí mráz,
určitě budu mít škodu zas.
Loni uklouzl jsem na ledě
a dopadl jsem dost bledě.
Předloni umrzly mi koule,
pak měl jsem na nich boule.
Doktor, když mi je pak řezal,
celou dobu se smíchy řezal.
Jak se u toho smíchem třepal,
uřízl mi víc, než bylo třeba.
Zbavil mě starostí o děti,
takové přináším zimě oběti.
V dětství ublížil mi rampouch,
na hlavu z vysoka mi bouch.
Viděl jsem dlouho hvězdičky
a mozek zmrzl mi navždycky.
Každý rok o přelámané kosti
zima se vždy u mě ráda zhostí.
Takže jak teploměr jde k nule,
dostane mě ven jen silná vůle.
A proto nedivte se mi prosím
že zimu opravdu nemusím.
Můj nejhroznější zimní sen,
který se ještě může stát jen,
aby spadla na mě lavina,
a z básně je pěkná kravina.

Tak už máš všechno, co jsi chtěla

28. ledna 2014 v 10:41 | PJ |  Smutné básně nejen o lásce
1
Tak už máš všechno, co jsi vždy chtěla.
Večer nejsi sama a ráno snídáš ve dvou,
v noci občas dvě nahá svíjející se těla
a plány, bydlení a pak děti samo sebou.

Ref.
Tak teď máš tedy štěstí,
o které jsi dřív osud prosila.
A budoucnost ti už věští
jen samé plusy a positiva,
jak to tak ze začátku bývá...

2
Tak už máš všechno, co jsi chtěla.
Chlapa, co teď za tebou vždy stojí,
vše pochopí a rád pro Tebe udělá
a jít s Tebou dál se vůbec nebojí.

Ref.
Tak teď máš tedy štěstí,
o které jsi dřív osud prosila.
A budoucnost ti už věští
jen samé plusy a positiva,
jak to tak ze začátku bývá...

3
Tak už máš všechno, co jsi chtěla.
Víkendy máš plné, zvelebuješ domov,
do vztahu ponořila jsi se teď celá
a věříš, že konečně vše jsi vyřešila.

Ref.
Tak teď máš tedy štěstí,
o které jsi dřív osud prosila.
A budoucnost ti už věští
jen samé plusy a positiva,
jak to tak ze začátku bývá...

4
Tak už máš všechno, co jsi chtěla.
Jen se bojíš zastavit a zamyslet,
možná by sis pak uvědomit měla,
že jen lásku si někde zapomněla...

Ref.
Tak teď máš tedy štěstí,
o které jsi dřív osud prosila.
A budoucnost ti už věští
jen samé plusy a positiva,
jak to tak ze začátku bývá...

Kam zmizela láska

27. ledna 2014 v 14:58 | PJ |  Smutné básně nejen o lásce
Chtěl bych teď tvou lásku mít
a Tvým hrdinou napořád být.
Zůstat navěky v tvém objetí
a každé ráno se ptát "jak je ti?"

Kam zmizela ta naše láska zas,
vždyť jí bylo tolik kolem nás.
Každý nám ji přece záviděl,
protože takovou by taky chtěl.

Měli jsme lásky na rozdávání
a najednou už tu žádná není.
Nezbývá, než se ptát, co se stalo,
že je už Tvé lásky míň než málo.

Rád bych Tě objal zas kolem boků
jako během posledních pár roků.
A svá ústa na Tvá přilepil bych
a vrátil bych Tě zpět do snů svých.

Tak kde jsi teď lásko mého osudu,
bez Tebe asi už dlouho žít nebudu.
Dokaž mi sílu života láskou Tvou
a že nebyl jsem pro Tebe jen hrou.

Chtěl bych do světa několik vět
tedy pořádně a hlasitě vykřičet,
že miluji Tě pořád a bez přestání
a život bez Tebe je jen k umírání.

Snad se Tvé srdce ustrne nade mnou
a ty prozáříš se opět tou mou tmou.
Nic pro mě nyní důležitějšího není
než Tvé něžné přitulení a pohlazení.

Ruční práce

27. ledna 2014 v 10:03 | PJ |  Erotické básně (od 18 let)
V kanceláří už je přítmí
i nálada je akorát.
Video tu bliká do tmy,
není se čeho bát.

Obrázek jde za obrázkem
a do sluchátek libý zvuk.
Hrdina mává ocáskem,
je to přece velký kluk.

Ref.
Bílý jogurt místo sperma,
proč jen nebylas mi věrná.
Teď mi zbývá jen ta práce rukodělná...

Už to bude, už se to blíží,
asi přijde i hapyen´.
Citům to snad neublíží,
musí to jít prostě ven.

Je to tady, ztěžka dýchám,
škoda, že to nevidíš.
Slastný pocit, trochu pýcha,
všechno o tom asi víš.

Ref.
Bílý jogurt místo sperma,
proč jen nebylas mi věrná.
Teď mi zbývá jen ta práce rukodělná...

A teď hurá rychle domů,
už jsem dlouho v kanceláři.
Endorfiny u sta hromů
kouzlí mi úsměv na tváři.

Zítra ráno zas do práce
a na oběd jen bílý jogurt.
Je to zdravé velmi přece
a kelímek se hodí furt.

Ref.
Bílý jogurt místo sperma
Proč jen nebylas mi věrná
Teď mi zbývá jen ta práce rukodělná...

mumie Čuba

24. ledna 2014 v 15:08 | PJ |  Politické básně
1
Před lety JZD Slušovice prodávalo kazety
na trzích s polozakazaným zbožím.
Teď mumie Čuba zase obráží bankety
a já už nevěřím ani vlastním očím.

Ref:
Po JZD zbyla už jen místní dálnice,
co asi zbyde po Čubovi dneska?
Zase nějaká nepotřebná silnice
nebo jenom planná slova hezká?

2
Za stranu bojoval už tehdy za mlada
a teď bojuje za občana Zemana.
Ještě, že po volbách nepatří jim vláda,
Čuba ministrem, to by byla rána.

Ref:
Po JZD zbyla už jen místní dálnice,
co asi zbyde po Čubovi dneska?
Zase nějaká nepotřebná silnice
nebo jenom planná slova hezká?

3
Kam upře Čuba svůj jasnozřivý zrak,
tam chce všude stavět skleníky.
Těšme se na další slušovický zázrak,
snad z toho nedostaneme tiky.

Ref:
Po JZD zbyla už jen místní dálnice,
co asi zbyde po Čubovi dneska?
Zase nějaká nepotřebná silnice
nebo jenom planná slova hezká?

4
Čuba druhým Baťou nebyl a nebude,
nezbývá než tuto kapitolu přežít.
Tak smiluj se nad námi český osude,
snad máme se na co ještě těšit.

Ref:
Po JZD zbyla už jen místní dálnice
a nic nezbyde po Čubovi ani dneska.
Už nebude žádná nepotřebná silnice,
ale zůstanou jen planná slova hezká...

Pláču

23. ledna 2014 v 13:30 | PJ |  Zamilované básně
Pláču pro Tvé pohlazení, co mi chybí.
Pláču pro Tvůj krásně znějící smích.
Pláču pro Tvé oči, co se mi tak líbí.
Pláču pro bradavky tvrdé v rukou mých.
Pláču pro Tvá ňadra, co nemají chyby.
Pláču pro divoký vítr ve vlasech Tvých.
Pláču pro Tvou kůži krásně voňavou.
Pláču pro Tvůj klín vždy láskou horký.
Pláču pro Tvá stehna pod mou hlavou.
Pláču pro Tvůj humor, když děláš fórky.
Pláču pro Tvůj malý a pevný zadeček.
Pláču pro velké množství naší lásky.
Pláču, protože chycen do Tvých léček.
Pláču pro z našeho vztahu nové vrásky.
Pláču pro Tvůj zblízka smyslný dech.
Pláču pro Tvého vstřícného chlupáčka.
Pláču pro Tvé políbení, co je jak mech.
Pláču pro žabku, když děláš hlupáčka.
Pláču pro Tvé pevné i měkké bříško.
Pláču pro Tebe, mého krásného miláčka.
Pláču pro Tebe celou má malá myško.
Pláču pro krásné sliby, co jsme si dali.
Pláču pro milování, co bralo nás do nebe.
Pláču pro hádky, co mi kus života vzaly.
Pláču, protože neumím už žít bez Tebe.
Pláču, protože teď už nejsi se mnou.
Pláču, protože bojím se našeho osudu.
Pláču, že ani naše srdce s Tebou nehnou.
Pláču, protože už s Tebou žít nebudu.
Pláču, protože vím, že se s ním miluješ.
Pláču, že vím, že lásku s ním jen hraješ.
Pláču, protože na náš osud si teď stěžuji.
Pláču, protože místo se mnou s ním seš.
Pláču, protože Tě přes to všechno miluji.

Proč?

22. ledna 2014 v 18:40 | PJ |  Zamilované básně
Proč mě pálí oči a jsou tak červené?
Proč mám žaludek a břicho tak sevřené?
Proč se mě třepe hlas, ruce i nohy?
Proč já nevěřící najednou vzývám bohy?
Proč najednou slova vynechávám?
Proč se náhle tak divně zakoktávám?
Proč mi nefunguje mozek ani hlava?
Proč mi najednou připadá zelenější tráva?
Proč uprostřed práce nevím, co dělám?
Proč i když jsem zdravý horečku mám?
Proč to na levé straně prsou uvnitř tlačí?
Proč mi teď i jenom voda k žití stačí?
Proč nemám hlad ani pocit žízně?
Proč si zpívám samé smutné písně?
Proč mám chuť se každému svěřit?
Proč svému osudu už nechci věřit?
Proč ve dne spím s otevřenýma očima?
Proč mám pocit, že mi hrabat začíná?
Proč je mi chvíli horko a pak zase zima?
Proč se chvíli směju a pak mě to dojímá?
Proč se cítím naprosto nepoužitelný?
Proč je pocit duševní bolesti tak citelný?
Proč náhle zjišťuji, že jenom tak bloumám?
Proč zjišťuji, že pořád do blba koukám?
Proč se mi chvílemi zdá, že zítřka nedožiju?
Proč myslím, že svoji vinu nikdy neumyju?
Proč mám pocit, že se trhám na kusy?
Protože život nemá alespoň dva pokusy...
Protože velká láska každého nejvíc bolí,
když ten druhý si jinou cestu zvolí.
Protože za lásku si ochoten i život dát,
až když ten druhý už Tě nechce znát.
Protože teprve ve chvíli, kdy lásku ztratíš,
zjistíš, jak na tom jsi a co vlastně cítíš.
Protože je jednoduché lásku druhého brát,
ale těžké pochopit, že Ti ji už nechce dát.
Protože se těžko polyká svůj pocit viny,
když ten druhý miluje se s někým jiným.
Protože osud se prostě změnit nedá,
pokud to ze dvou zároveň nechtějí oba....