JSEM RÁD ZA KAŽDOU NÁVŠTĚVU NA MÉM BLOGU. ALE KDYŽ UŽ SI NĚCO PŘEČTETE, NAPIŠTE MI, JAK SE VÁM TO LÍBILO.
RÁD ODPOVÍM KAŽDÉMU.
DĚKUJI.
A JEŠTĚ O NĚCO BYCH VÁS, MÉ PŘÍLEŽITOSTNÉ ČTENÁŘE, CHTĚL POPROSIT.
NEKOPÍRUJTE MÉ VÝTVORY BEZ POVOLENÍ, PŘECE JENOM TO NENÍ UPLNĚ JEDNODUCHÉ SKLÁDAT SLOVA ZA SEBE TÍM SPRÁVNÝM ZPŮSOBEM A CHTĚL BYCH SI UCHOVAT SVÉ AUTORSKÉ PRÁVO.
MOC VÁM VŠEM DĚKUJI.

Prchavá vzpomínka na minulost

15. června 2018 v 9:13 | PJ |  Smutné básně nejen o lásce

1.
Toužím po tvém srdci,
toužím po tvé duši,
jak ovce chtějí vlci,
co jejich krev jen tuší.
Toužím po tvém těle,
po pohledu tvých očí,
když umělas pro přítele
směr lodi osudu stočit.

Ref.
Teď vím, že nejsem součástí tvé budoucnosti.
Vidím jasně, že pozbyli jsme všechny ctnosti.
Tebe teď čeká velké štěstí s jiným a jinde,
a oba dobře víme, že ti to na 100% vyjde.
Jasnozřivý pohled vpřed ti jen to nej věští,
pršet ti bude láska i peníze v hustém dešti.
A já, ač sám a opuštěný, ti všeho přeji dost,
zůstane jen prchavá vzpomínka na minulost.

2.
Toužím po tvých slovech,
toužím po tvém chvění,
jak orel, co kolem klove
a všechno se mu mění.
Toužím prostě po tobě
a touhy se mnou mlátí,
ale ty žiješ v jiné době
a čas se zpět nevrátí.

Ref.
Teď vím, že nejsem součástí tvé budoucnosti.
Vidím jasně, že pozbyli jsme všechny ctnosti.
Tebe teď čeká velké štěstí s jiným a jinde,
a oba dobře víme, že ti to na 100% vyjde.
Jasnozřivý pohled vpřed ti jen to nej věští,
pršet ti bude láska i peníze v hustém dešti.
A já, ač sám a opuštěný, ti všeho přeji dost,
zůstane jen prchavá vzpomínka na minulost.
 

Rozplétání klubíčka

23. května 2018 v 17:52 | PJ |  Smutné básně nejen o lásce
Začátek je vždy jak z červené knihovny
a konec většinou si s tragédií nezadá.
Nejdřív slova plná lásky jak od Shakespeara,
pak dlaždič by se červenal, jak hází se hovny.
Tak mě tak mimochodem napadá,
zda a proč zemřela u lidí pro lásku víra.

Pojďme rozplést klubíčko
pěkně od začátku,
jen si vzpomeň, babičko
na ty dny popořádku:
Srdce nám prudce bije.
krev ve spáncích buší.
Když se člověk zamiluje,
tak problémy netuší.
Láska všechno schová
a zůstane jen jedno.
Jak blázen se pak chová
a spadne klidně na dno.
Pro lásku by dýchal
a udělal by všechno.
Cokoliv si smíchal
a poslouchal i techno.

A teď pár let přeskočíme,
stačí asi 10-15 roků.
Teď už přece dobře víme,
nestřílíme od boku:
Probouzíme se opatrně
vždy do nového rána.
Už nedrží nás doma mrně,
spíše čeká nějaká rána.
V hlavách se nám šíří
asi pravdivá fáma,
různé myšlenky víří,
že je v srdcích jáma.
Každý má zas svobodu,
láska je rozlámána,
sám světem šlapat vodu
bude jak osamělá lama.

Začátek je vždy jak z červené knihovny
a konec většinou si s tragédií nezadá.
Nejdřív slova plná lásky jak od Shakespeara,
pak dlaždič by se červenal, jak hází se hovny.
Tak mě tak mimochodem napadá,
zda a proč zemřela u lidí pro lásku víra.

Je to štěstí?

10. května 2018 v 17:53 | PJ |  Smutné básně nejen o lásce
1
Tak už máš všechno, co jsi vždy chtěla.
Večer nejsi sama a ráno snídáš ve dvou,
v noci občas dvě nahá svíjející se těla
a plány, bydlení a pak děti samo sebou.

Ref.
Tak teď máš tedy štěstí,
o které jsi dřív osud prosila.
A budoucnost ti už věští
jen samé plusy a positiva,
jak to tak ze začátku bývá...

2
Tak už máš všechno, co jsi chtěla.
Chlapa, co teď za tebou vždy stojí,
vše pochopí a rád pro Tebe udělá
a jít s Tebou dál se vůbec nebojí.

Ref.
Tak teď máš tedy štěstí,
o které jsi dřív osud prosila.
A budoucnost ti už věští
jen samé plusy a positiva,
jak to tak ze začátku bývá...

3
Tak už máš všechno, co jsi chtěla.
Víkendy máš plné, zvelebuješ domov,
do vztahu ponořila jsi se teď celá
a věříš, že konečně vše jsi vyřešila.

Ref.
Tak teď máš tedy štěstí,
o které jsi dřív osud prosila.
A budoucnost ti už věští
jen samé plusy a positiva,
jak to tak ze začátku bývá...

4
Tak už máš všechno, co jsi chtěla.
Jen se bojíš zastavit a zamyslet,
možná by sis pak uvědomit měla,
že jen lásku si někde zapomněla...

Ref.
Tak teď máš tedy štěstí,
o které jsi dřív osud prosila.
A budoucnost ti už věští
jen samé plusy a positiva,
jak to tak ze začátku bývá...
 


Miluji tě, ale žít budu s jiným...

29. března 2018 v 13:22 | PJ |  Smutné básně nejen o lásce
Nenávidím celé víkendy a nenávidím i svátky,
nesnáším osamělé večery a to hlavně v pátky.
Nemám rád noci a sny, kdy volám tě zpátky.
Čas bez tebe trhá mé srdce jak z jemné látky
a do děravého srdce nepasují mi žádné zátky.
V hlavě mám pořád z tebe obrovské zmatky
a v duši budu mít nadosmrti na tebe památky.
Chtěl jsem mít pro naše děti v tobě roli matky,
ale chtěla jsi asi jiného tahat v životě za drátky.
Vím jistě, že by nás dva nečekaly divoké hádky,
možná občas chtěla bys mě rozkrájet na plátky
a zaryla bys mi do těla své naostřené drápky,
ale pak ve smíchu stulili bychom k sobě zadky.
Když jsi pryč, tak smutkem mám skoro zvratky
a mé tělo je napjaté jako natažené do kladky.
Po tvém návratu zdá se mi vždy život hladký
a vždy s touhou hned sundávám ti kalhotky.
Stokrát odmítlas společný život jak z pohádky
a pak dalas ho jinému se svým klidem cácorky.
Tak uzavřel jsem lásku v srdci pomocí západky
a milujeme se dál bez naděje na cestu zpátky.

Napiš mi miláčku

21. března 2018 v 18:21 | PJ |  Smutné básně nejen o lásce

Napiš mi miláčku
nebo mě ta láska zničí.
Čekám jen pár vět,
že jsem tvůj a ne ničí.
Radostí pak hned,
že já jsem ten pravý,
ode mě celý svět
dozví se ty zprávy.

Napiš mi miláčku
a vyber mi osud můj,
jak za kačku na pouti,
buď ze mě bude hnůj
a život se mi zhroutí
nebo lásku mi vybereš
a život si, jak z proutí
se mnou navždy spleteš.

Napiš mi miláčku,
čekám na to dlouho.
Ale jen slova krásné,
souznějící s touhou.
Můj život asi zhasne,
pokud pošleš jen zlo.
A je víc než jasné,
že srdce by mi zmrzlo.

Napiš mi miláčku,
překonej svou bázeň.
Já posílám ti po větru.
tato slova, tuto báseň.
Rozcuchá ti někde vlasy,
ty objevíš se znenadání.
Neznám tě, ale vím, že jsi,
pak budeš jen moje paní.

Chtěl bych se vrátit

13. března 2018 v 17:45 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)

1.
Chtěl bych se vrátit do těch dob,
kdy jsem byl ještě zcela mlád.
A taky nemohl jsem býti snob,
za každou lumpárnu byl rád.

2.
Chtěl bych se vrátit do těch dnů,
kdy nezáleželo mi na věku.
Těšil jsem se na splnění svých snů
a nemusel brát plno léků.


Ref.
Teď vím,
že měl jsem život plný krás.
A sním,
že klidně prožil bych ho zas.
Ale zpátečku teď marně hledám
i u všech z mého života dam
a jsem rád, že nezůstal jsem sám,
vždyť vás všechny navždy v srdci mám.

3.
Chtěl bych se vrátit do těch časů,
kdy ještě nebyl jsem ani trochu stár.
Na hlavě měl jsem plno vlasů
a mé tělo bylo jen samý sval.

4.
Chtěl bych se prostě vrátit zpět,
kdy nevěděl jsem, co je stáří.
A že ze mě bude jednou děd,
všem prorokům jsem říkal lháři.

Ref.
Teď vím,
že měl jsem život plný krás.
A sním,
že klidně prožil bych ho zas.
Ale zpátečku teď marně hledám
i u všech z mého života dam
a jsem rád, že nezůstal jsem sám,
vždyť vás všechny navždy v srdci mám.

Ona je svědomí

7. března 2018 v 18:20 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)

1.
Vím, že existuje
někde uložena hluboko v mysli.
Ničeho nelituje
a o všech jen to špatné si myslí.
Nocí se proplíží
a hledá, komu by jen ublížila.
K úplňku vzhlíží
a umí všechno, jen ne být milá.

Ref.
Aby ostatní nic nepoznali,
tak nasazujeme si masky,
Ale ona nás pozná z dáli,
ať jde o ohavy či o krásky.

3.
Každý pozná ji,
už od dětství kazí všem sny.
A i dospělí mají
strach, že v noci změní dny.
Zamykáme domy,
ale to nám vůbec nepomáhá.
Říká si svědomí
a je pro lidi moc těžká váha.

Ref.
Aby ostatní nic nepoznali,
tak nasazujeme si masky,
Ale ona nás pozná z dáli,
ať jde o ohavy či o krásky.

S pastelkou v ruce

1. března 2018 v 14:46 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)

Žlutá jako slunce, co dává nám klid.
Modré moře, které musíš v létě mít.
Bílé kopce hor, co sjíždíš na lyžích.
Rudé oči lásky, topící se ve lžích.
Šedé odstíny jedné (ne)smyslné knihy.
Černé tečky na tváři, říkáme jim pihy.
Hnědý koblížek, co smrdí už zdaleka.
Khaki barva schová každého vojáka.
Zelená tráva, v níž občas milenci leží.
Růžová kráva, co po Alpách si běží.
Oranžová slupka asi od pomeranče.
Hnědorudá barva opáleného Apače.
Šarlatová je kopretina, co krásně voní.
Tyrkysovou si malovali už Egypťani.
Fialová jako modřina po pádu z kola.
Pro purpurovou Goethe neměl slova.
Všechny ty barvy všude kolem nás
dávají nám jasný důkaz znovu a zas,
že i když někdy zlo a tma kolem sílí,
tak svět a život prostě není černobílý.

Několik tvých čar
a několik pastelek.
Máš v sobě dar,
co působí jak lék.
Pár pohybů ruky
a uděláš zázrak.
Rozkvetlé louky
či na obloze mrak,
vše umíš namalovat.

A čeho se bojíš ty?

24. ledna 2018 v 16:59 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)
1.
Život bez lásky je velký krach,
každý z toho má přece strach.
A chce cítit teplo cizí náruče,
s láskou srdce lépe a déle tluče.
Ale nemusíš se vůbec bát,
i k tobě jednou láska přijde
milostné hry s tebou hrát
a možná, snad, ti to i vyjde.

Ref.
A zlý strach ti zatím šeptá:
Jsem láska a krutá jsem od nepaměti.
Jsem život a se mnou ti čas jen letí.
Jsem stáří a nemocí mám jako smetí.
Ale strach je tvé největší prokletí!

2.
Život běží, přímo utíká vpřed,
každý by nejraděj brzdil hned.
Vzpomínky hrají stále větší roli
a v některých chvílích dost bolí.
Ale nemusíš se vůbec bát,
v každém věku dá se dobře žít.
Nesmíš předčasně se vzdát
a negativní náhled na život mít.

Ref.
A zlý strach ti zatím šeptá:
Jsem láska a krutá jsem od nepaměti.
Jsem život a se mnou ti čas jen letí.
Jsem stáří a nemocí mám jako smetí.
Ale strach je tvé největší prokletí!

3.
Každou chvíli tě někde píchá
a zdá se, že se ti hůře dýchá.
Do hlavy demence zatíná drápy,
při vzpomínání pot čelo skrápí.
Ale nemusíš se vůbec bát,
ve vyšším věku nejsi sám.
I tehdy můžeš mít život rád,
na to ti své slovo dám.

Ref.
A zlý strach ti zatím šeptá:
Jsem láska a krutá jsem od nepaměti.
Jsem život a se mnou ti čas jen letí.
Jsem stáří a nemocí mám jako smetí.
Ale strach je tvé největší prokletí!

Počítej do deseti

17. ledna 2018 v 18:07 | PJ |  Ostatní básně (nezařaditelné)

1.
"Je to sviňa, je to hajzl,
řekni mu to hned teď.
Nebo raděj dej si majzl
a jen svého si hleď!"

Ref.
Krev se bouří
a tep ti roste.
Vše je v kouři
a zdá se prosté,
že teď dojde k výbuchu
jak poprvé tak posté
nedostává se ti vzduchu
a hlas v hlavě
snadno a bezhlavě
ovládne tě hravě.

2.
"Skonči to s ní teď tady,
nestojí ti přece za to.
Ale přijdeš o její vnady
a mačkat budeš leda bláto!"

Ref.
Krev se bouří
a tep ti roste.
Vše je v kouři
a zdá se prosté,
že teď dojde k výbuchu
jak poprvé tak posté
nedostává se ti vzduchu
a hlas v hlavě
snadno a bezhlavě
ovládne tě hravě.

3.
"Jak to kurva řídí debil,
zabrzdi mu před čumákem.
Možná dobrý den to nebyl
a ty to bereš moc hákem!"

Ref.
Krev se bouří
a tep ti roste.
Vše je v kouři
a zdá se prosté,
že teď dojde k výbuchu
jak poprvé tak posté
nedostává se ti vzduchu
a hlas v hlavě
snadno a bezhlavě
ovládne tě hravě.

4.
"Už pošli šéfa do prdele,
to je kokot, neviděl svět.
Nebo z posledního mele
a už neví jak uhnout zpět!"

Ref.
Krev se bouří
a tep ti roste.
Vše je v kouři
a zdá se prosté,
že teď dojde k výbuchu
jak poprvé tak posté
nedostává se ti vzduchu
a hlas v hlavě
snadno a bezhlavě
ovládne tě hravě.

5.
"Počítej do deseti,
počítej do deseti,
počítej do deseti,
počítej do deseti…."

Další články


Kam dál